Komárkovy dějiny biologie jsou opravdu stručné, ale přesto mně poskytly dostatek informací o historických meznících tohoto vědného oboru. Staly se tak inspirací k dalšímu podrobnějšímu studiu, zejména pak témat týkajících se genetiky.

[Čteno v botanické zahradě PřF UK ke zkoušce u prof. Komárka.] Souhlasím s Lectorem. Knížka je příjemná jak autorovým stylem, tak designem, kterým ji Akademia obdařila. Čte se plynule, sem tam podsune Komárek nějaký vtip (o absolutní všeobsáhlosti Isidorových „Etymologií" třeba prohlásí, že „současnému čtenáři by připomínala spíše stručného průvodce po Zemi pro mimozemšťana znalého latiny“). Ilustrací je v ní tolik, že místy vypadá jako jakési učené leporelo o přírodě pro dospělé. Což není kritika: autor si klade za cíl vystihnout ducha příslušné doby, v čemž ilustrace plní nezastupitelnou úlohu. Gesnerovo renesanční zobrazení „vačice" ostatně není možno popsat slovy. :D Přece jen mám ale výhradu. Chápu a schvaluji záměr napsat minimalistickou knížku pro ty, kdo se nemíní prokousávat tisíci stranami Rádlových Dějin. Ale zdá se mi, že 150 stran formátu A5, a to včetně ilustrací a vakátu, je až příliš málo. Obsah knížky se někdy (alexandrijská věda) shodoval s obsahem mé gymnasiální učebnice dějepisu: nenašla jsem tu nic navíc. Jindy (genetika po Mendelovi) zase šlo o příslovečný „telefonní" seznam: jméno, životní data, díla. Jsem přesvědčená, že čtenář by zvládl o 50 stran navíc výměnou za podání, které by ke konci méně připomínalo skriptum. Tím však nechci říci, že by Komárkova kniha neobsahovala zajímavosti (pobavilo mě, že Linné prý nazval ropuchu Bufo po Buffonovi, kterého neměl rád) a že by nebyla hluboká. Zejména exkurs do německé biologie, značně rozsáhlejší, je skvělý. Ve Vídni naturalizovaný Komárek nezapře, že sám patří k německému myšlenkovému okruhu jako Purkyně či Rádl. A konečně: včlenění biologie do obecných dějin mentalit je počin stejně záslužný jako náročný; autor ho podle mě zvládl na jedničku. Už jen fakt, že píše o biologickém myšlení dávno před vznikem biologie, totiž počínaje pravěkem, svědčí o obdivuhodné universálnosti jeho myšlení.