Na jednu stranu skutečně obtížně čitelné (alespoň pro mě – laika), množství zákonů, trestů, pravidel je nekonečné a ubíjející. Na druhou stranu pohled na barbarské kmeny, jejich život, způsob jednání, motivace. Četl jsem to zejména kvůli mé fascinaci barbarskou Evropou, Evropou před Římem, Evropou před písemnými památkami. Z této Evropy nic jiného než tyto zákoníky, sepsané na základě ústních tradic a o staletí a staletí později, nemáme (archeologové doufám odpustí, že pomíjím četné archeologické nálezy). Ještě k obtížnosti textu, dost mi pomohlo, že jsem předtím přečetl cyklus knih „Stěhování národů“ od české autorky J. Bednaříkové. Celkově času stráveného čtením v žádném případě nelituji, přes autorův složitý, vyčerpávající styl psaní, jsem si odnesl mnohé. Avšak zcela na rovinu, knihu bych, z laického čtenářstva, doporučil pouze opravdovým nadšencům.

Modzelewski se drží pramenů jak klíště, takže jeho kniha může působit těžkopádně a s každou další otočenou stránkou repetitivněji. Jedná se přesto o strhující čtení. Kniha nabízí možnost sledovat titěrnou, mravenčí práci historické interpretace nevyzpytatelných pramenů, které bych označil sotva za nějaká "fakta" anebo "materiální historickou evidenci" či "skutečnost". Pisatel rekonstruuje na základě latinsko-křesťanských kodifikací barbarského zvykového práva společenskou skladbu neliterárních archaických společností a nechává je vystoupit v nečekané plasticitě. Zůstává ale bohužel o poznání skromnější při formulování obecnějších závěrů, dotýkajících se rozmnožení evropské identity, podle něj vymezované úzce dědictvím antiky, křesťanství a židovství, o autentické prvky archaických Germánů a Slovanů. Některé autorovy ambice nebudou zkrátka naplněny. Jím učiněné dílčí závěry ovšem mohou bezděky relativizovat rozdíl mezi angloamerickým zvykovým právem a tím kontinentálním, navazujícím na římské právo a zákony. Modzelewski dokládá naopak, že latinsko-křesťanská tradice se musela moci vypořádávat s hutným substrátem zvykového práva pohanských společností, které ji jednoduše nepřejímaly ani si ji nenechaly bezezbytku vnutit. Nemohu knihu doporučit nikomu, kdo si neutvořil doposud třeba jen zběžný přehled o sledovaném období a jeho aktérech.