Nelíbilo. Na konci autorka píše, že se ptala lámy, zda knihu napsat, že se nechce chlubit a psát o sobě desítky stran, a láma jí dal požehnání... a co v knize ona dělá? Chlubí se, až to hezký neni. Jak moc je krásná. Jak moc jí to díky oblečkům od Gučiho sluší a že každý vidí, jak úspěšná je. Psala, že se stýká s "nejvlivnějšími lidmi světa" a já si říkám a jak, když dělá v BANCE ? Sedí na zadku a dělá papíry a grafy, takže už tady mi blikala kontrolka. Ta zablikala ještě rychleji, když došlo k "přepadení", kdy se "zločincem", který jí nic neudělal ani neukradl, v klidu kouří cígo. Zarazilo mne také, že sotva ona vyběhla po pár minutách kouření s týpkem z pokoje, už tam čekala skvadra policajtů ... panejo to byla rychlost ! Tak trošku zase byla díra v tvrzení, že se jí zběsile ptal na jméno, které věděl, a o stránku později jí policistka říká, že ani nevěděl kdo je ... Poté koukala na zločincovu fotku, kde v jedné chvíli ležel s hlavou vyvrácenou na zemi, a o odstavec dále stál u zdi...takže jak ?! Poté jí přiřkli bodyguarda, jenž doprovázel i politiky ...a proč, kdo, na co ?!! Vždyť nebyla slavná, tak mi chybí vysvětlení proč by někdo tohle pro zápaďačku dělal. (prý rodiče jistě doma koukaj na BBC kde budou o jejím přepadení vysílat ... tak určitě). Fakt, že všude, kam se hnula, perfektně všem rozuměla i v nejzapadlejších horských oblastech a byla okamžitě všude přednostně přijímána, už nechám bokem, stejně jako všude cpanou reklamu na tu její charitu. Na mě má ona prostě enormně chlubivej a negativní vliv. Se omlouvám všem okultistům, ale já tu nevidím ani tak její cestu k vnitřnímu klidu, ale její osobnost samotnou a ta mě vytáčí. (asi si taky skočim do Bhútánu na zklidňující víkend). Takovej ten typ "nechci o sobě říkat že jsem borka a mám miliony, ale podívej se na mě jaká jsem borka a kolik mám peněz a ty ne !! " Prostě kterak západní krásná bohyně ovládla napřed asijský trh a poté asijské duchovno.

Pokud by člověk hodnotil jen příběh, tak by mohl být spokojený. Bohužel je podán trochu suchopárně a bez větší hloubky. Autorka popisuje svůj přerod z chladně uvažující finanční analytičky v buddhistickou mnišku, ale o podstatě buddhismu, hlubší vhled do toho, co člověku může dát, se čtenář už moc nedozví. V této podobě to vypadá spíš jako reklama na její charitativní činnost. Ta zaslouží ocenění, jenže to z knihy žádnou extra literaturu nedělá. Škoda, že nepřizvala ke spolupráci nějakého novináře nebo spisovatele, takhle mi je líto nevyužitého potenciálu.