Navzdory hrubému nesúhlasu s textom, ktorý sa opovážlivo vydáva za odborný, som knihu prečítala celú, aby som neodsúdila niečo, čomu som nevenovala dostatok pozornosti a nepokúsila sa o pochopenie. Na rozdiel od pána autora, ktorý arogantne diagnostikuje pacientov na základe sympatií a vynáša odsudzujúce, neodborné verdikty pokojne aj po dvadsiatich minútach sedenia. Vzhľadom na to, že Peck je psychiater, čiže vyštudovaný lekár a nie farár alebo exorcista, som neočakávala sadu nedeľňajších kázní, ale vysvetlenie javu, ktorý sa z laického pohľadu dá nazvať zlom. V tejto knihe robí pravý opak a intenzívne nás posiela do stredoveku alebo rovno do pekla. Sám seba opakovane nazýva vedcom a považuje sa za veľkého odborníka, pritom jediným študijným materiálom sa mu stala biblia. Celá kniha je vlastne len súhrnom jeho osobných úvah a vedecky nepodložených alebo vedou už dávno vyvrátených názorov. Desí ma predstava, že takáto osoba mala povolenie vykonávať prax a aktívne zasahovať trpiacim ľuďom do života. Nielenže je jeho prístup neúčinný, ale môže byť pre pacienta aj nebezpečný. Miesto terapie a medikamentóznej liečby predpisovať exorcizmus (obaja spomínaní posadnutí boli vraj ateisti a čiernym pasažierom bol nikto menší ako samotný Satan), alebo jednoducho prehlásiť, že človek je zlý, teda podľa neho neliečiteľný, to je vrchol aj na rok 1983. V tomto duchu by som mohla pokračovať ešte dlho, materiálu je hojne, ale nechajme prehovoriť samotného autora, viac asi netreba: "Existují pouze dvě možnosti existence: podřízenost Bohu nebo odmítnutí podřídit se čemukoli mimo vlastní vůli, kteréžto odmítnutí učiní člověka automaticky otrokem sil zla." "Tím opět nechci tvrdit, že všichni rodiče, kteří se na svých dětech proviňují násilím či incestem, jsou zlí." "Psychoterapeutové si to možná neuvědomují, ale tím, že svojim pacientům pomáhají odstraňovat "bláto", které obklopuje jejich duši, v podstatě se podílejí na vytváření svatých."

Všimli jste si, že takové knihy si vybíráme v čas, kdy je potřebujeme? Já jsem na ni narazila náhodou v knihkupectví, tedy spíš to nebyla náhoda, ale podvědomí, které mě k ní přitáhlo. Smutné je, že při čtení této knihy jsem si uvědomila, že v mém okolí se takový člověk nachází a utvrdilo mě to v to, co znám, co jsem věděla, jen jsem to nedokázala správně pojmenovat. Na tuto knihu musíte být připraveni.