Myšlenky se sice opakovaly, ale v mém případě slyším radši desetkrát to samé. Protože když něco nechci slyšet, je třeba i prosté myšlenky opakovat několikrát, než je vezmu za své a přejdou mi do krve. Opakování myšlenek mi tedy osobně nevadilo. Ráda se obklopuju upřímně řečeno vcelku nepoužitelnými věcmi a nadbytečnými dekoracemi (jen těch ozdobných polštářků a povlaků co mám!), + kamínky, co našli děti a mušličky ve skleněných předmětech, obrázky, co děti namalovali, které mi připomínají hezké zážitky s rodinou nebo pěkný výlet s přáteli. Nějaká věc se koupí snadno, jenže kdo je pak klidně vyhodí, když zevšední, už nejsou moderní nebo jich je prostě moc? já s tím teda bojuju. Snad se jednou k tomu minimalismu dopracuju nebo to naučím alespoň naše děti. Doufejme. Za každou knížku o minimalismu a vyhazování věcí děkuju.

Víceméně souhlasím s níže napsanými hodnoceními. Knížka je dobrá inspirace, jak začít s minimalismem. Text vede k zamyšlení, ale místy se opakuje, až mě to rozčilovalo. Není potřeba víc příkladů k pochopením jediné myšlenky. Někdy je méně více. A poděkování DádazPrahy za poskytnutí přehledných výpisků.)