Kontroverzní. Při čtení jedné stránky jsem měla chuť knihu (nebo autora) roztrhat, u následující jsem jen kulila oči a potichu i nahlas souhlasila. Myslím, že jinak budou nahlížet na danou problematiku rodiče a jinak učitelé. Ale ano, myšlenka a podstata “líného učitelství” je samozřejmě správná. Jen jak to v praxi vyladit, aby se “vlk nažral a koza zůstala celá”.

Autor Líného učitele Robert Čapek má podle mého názoru velkou výhodu v tom, že umí psát čtivě a poutavě. Nebere si servítky a jasně pojmenovává hlavní nešvary českého školství. Nechybí ani palba do vlastních řad (ale to je v pořádku - naprosto souhlasím s tím, že ve školství se bohužel pohybuje řada lidí, kteří tam nemají co dělat). A hlavně: přináší praktické postupy, ke kterým se za roky života ve školství dopracoval, a předkládá tak čtenáři svou vizi moderního (líného) učitele, který má rád svou práci a své žáky (a ti zase jeho). Kniha se dobře četla a vsadím se, že v nejednom učiteli probudila revolučního ducha. Sama jsem souhlasně kývala skoro u každé druhé věty. Bohužel při srážce se smutnou realitou českého školství uhasíná plamen pochodně leckterému pedagogickému bojovníkovi za lepší zítřky. Ostatně i Čapek uznává, že moderní učitel to nemá snadné a mnoho lidí ve školství (a nejvíc stát samotný) není na novátorský přístup připraven a lenivě si rochní ve starých pořádcích. Učitel, který chce učit moderně, je systematicky od svého cíle zrazován a jsou mu do cesty kladeny nejrůznější překážky, ale důležité je vydržet! Kniha představuje příjemnou a potřebnou vzpruhu pro všechny učitele, kteří mají pocit, že jsou ve své snaze osamoceni. Potvrzuje jejich dojem, že "tady něco nehraje" a ukazuje jim, že nejsou sami a jak je důležité nenechat se semlít nepřízní shora, ani laxností vedení či kolegů, protože čím více bude moderních "líných" učitelů, tím lépe pro všechny. Doporučuji každému, kdo se alespoň rámcově ve školství pohybuje a má oči i mysl otevřené.