Padesát osm let tomu nazad, první dějství: Prstíček čtyřleté dívenky sleduje text, který je dennodenním používání již vybledlý, tvrdé desky leporela roztřepené. Dětský hlásek sebevědomě odříkává jednoduchou básničku o mravenečkovi v tísni. Holčička je hrdá, protože ona přece již umí číst! Současnost, dějství druhé: Starší žena (60+) s tlukoucím srdcem pospíchá do knihkupectví, aby tam, v oddělení pro nejmenší čtenáře, koupila tak známou knížečku o polámaném mravenečkovi. Čtyřletá holčička z prvního dějství si totiž právě zvyká na novou životní roli - roli babičky. Budoucnost, dějství třetí: Knihkupectví. Našla, nebo nenašla, milí rádcové...? P.S.: „Jednoduchost je nekonečná dokonalost. Dokonalost je nekonečná jednoduchost.“ Leonardo Da Vinci

Tak tuhle říkanku snad v dětství uměli všichni zpaměti.