Úžasný příběh proložený fantaskními prvky se odehrává v daleké Indonésii a je o historii jednoho rodu, jednoho města a vlastně hodně stručně o historii celé země. Stylem magického realismu vypráví o překrásné prostitutce, o jejích dcerách, manželích a vnoučatech v dobách nadvlády Holanďanů a za Japonské okupace i za osvobození. V románu je vše, humor, drastické scény, jazyk poetický, občas vulgární a autor využívá místní povídačky a pohádky, aby je vložil i do tohoto příběhu. Celá kniha je neskutečně čtivá, už od první stránky jsem viděla, že jde o mimořádný příběh. Určitě patří ke knihám, které si chci přečíst ještě jednou a které určitě doporučuji.

Halimunda je městečko kdesi v Indonésii, ve kterém se může stát prakticky cokoliv. Můžete skočit ze skály a odletět, být chvíli neviditelní, zemřít a po dvaceti letech se jít podívat, jak to na tom širém světě zrovna vypadá, nebo třeba můžete zabít divoké prase, které se v tu ránu změní v člověka...a je to ho ještě mnohem víc a vám se po celou dobu čtení zdá, že vlastně jo, takhle se to může přihodit klidně i někomu z Horní Lhoty, protože na světě se přece dějí věci všelijaké a nemá cenu se snažit všechno vysvětlovat a vědecky popisovat. Příběh je členěný do kapitol, které by možná obstály i jako samostatné povídky a často to vypadá, že tak byly i napsány. Na začátku se seznámíte s obyvateli Halimundy a jednotlivé kapitoly jsou pak pokaždé zaměřeny na někoho konkrétního a jeho osud a životní peripetie, čímž se celkový obraz postupně zpřesňuje a vyjasňuje, vyvstávají detaily, pohnutky, příčiny i následky, až si na konci řeknete, že to teda bylo fakt dost ujeté, ale originální a netradiční, takže vás postavy románu hned tak neopustí. Na můj vkus to dopadlo příliš tragicky, ale v rámci celkového konceptu je takový závěr zřejmě nevyhnutelný. I tak se podepsal na nižším než absolutním hodnocení...