Nad městem se roztahoval příkrov mračen, kterým pronikalo bledé a zachmuřené světlo, ne však slunce, jako by tam nehoře už dávno ani nebylo. Nějak jsem se pořádně do tohoto příběhu nemohl začíst. Prostě a jasně jsem tento svět nechápal na té bázi, na jaké fungoval. Navíc bych to neoznačil jako sci-fi, ale spíš postapo fantasy. Všechno to chození a hledání má logiku, ale když se začalo mluvit o patrech a psychice, tady jsem vždycky bloudil. Připadalo mi, že samotná paní spisovatelka někdy taky tak trochu bloudila. Podstata příběhu je však povedená a hlavním hrdinům se dá věřit a hlavně jim fandit. Malá ochutnávka: Nikdo z vás nemá nej-men-ší před-sta-vu, pro jaké obludy mám navrhovat šaty! Krabice! Kredence! Kisny! K-kraksny..... Došla mu slova na K, umlkl. „Korpulentní krasavice,“ pomohla mu Verna. „Kubické klobásy,“ přidal se Nork. „Kombajny!“ vyhrkl Horyk. „Jo,“ broukl Igmen. Vážení k-kamarádi je to k...k prdu. Je v tom cítit víc ženskosti a laskavosti. Příběhu chyběl nějaká ta tvrdší zápletka. Konec knihy, příběhu, je rozkouskovaný a možná i zbytečně prodlužovaný. Citát: Nedejte se zblbnout svou zjevnou nadřazeností. Byla to má prvotina od paní Rečkový a musím přiznat, že její styl psaní mě moc nesedl.

Město neustále zahalené příkrovem mraků, pod nimiž živoří zmutované zbytky lidstva. Město, které není možné opustit, přestože se o to mnozí snaží. Město, kterému pomáhají misteri, vrátit vše do starých kolejí. Město existující více jak v jedné realitě... Lyenna. Jana Rečková umí psát vrcholnou postapokalyptickou sci-fi, stejně dobře jako fantasy, přičemž dokáže oba žánry nenásilně spojit a navrch přidat punc strhujícího a opulentního dramatu, u něhož zapomenete i dýchat. Román Misteri, jehož vydání se už autorka nedožila, je příběh o lidech, kteří se nikdy nevzdávají a bojují za své přesvědčení ve světě, který jim nedává žádnou jistotu, že se ráno probudí do jednoho a téhož, v němž večer usínali. Je to vyprávění barevné, vedené po zajímavých cestách, širokých rovných dálnicích i úzkých klikatých stezkách, s nadšením a umem velké mistryně slov. Přes poměrně složitý výklad kvantových realit, je příběh psán lehkou rukou krystalicky čistý a přehledný, stejnou měrou drsný i poetický. S postavami budete žít, strádat, bát se i usilovat a prát se o lepší zítřek. Koneckonců, zkuste dát Misteri šanci a uvidíte sami.