V této knize jsem si velice dobře osvětlila filosofickou otázku "co je to pravda?" Jak se pravda dá přizpůsobit, vysvětlit, pozměnit? Jak působí, když ji sdělím v soukromí v návalu citu a jak, když ji vyslovím před publikem (soudem), kdy je oproštěna od citů a zneužití situace? A vlastně v neposlední řadě - nezpůsobí ta holá pravda řetězovou reakci dalších pravd? A ustojím to? Mám vedle sebe člověka, který ustojí tu moji pravdu a nepřijde na ty další pravdy a nepravdy, které mu celý život předkládám? Koho a co tou svou pravdou ohrozím? PRAVDA je prostě PRAVDA tvrdým oříškem nejenom ve vztazích, životě, lásce, přetvářce, přátelství..., ale i tváří v tvář sama k sobě ;)

Nečekala jsem příliš, takže mě kniha příjemně překvapila. Pro mě to byl příběh arogance moci - nezasloužená privilegia, která už od útlého věku mohou formovat člověka, a ne vždy pozitivně. Slovo anatomie v názvu mi připadá trefné a obecně si myslím, že Alžběta Kalinová se překladu zhostila velmi dobře. Zaujal mě vývoj všech postav a obecně porovnání studentských časů s životem čtyřicátníků. Líčení soudního procesu, tak odlišného od našeho systému soudnictví. A naopak politické čachry jsou u nás velmi podobné těm ostrovním, aspoň si to myslím. Takže určitě doporučím. "V této chvíli ale připomínali natěšené školáčky v první školní den. V naleštěných botách a elegantních oblecích, s novými sešity a penály, nadšení a zároveň trochu vyděšení, co je čeká. A já je všechny uklidním. Ujistím je, že spolu to zvládneme, že porozumějí jak používané terminologii, tak závažnosti toho, co od nich právní systém Spojeného království žádá. Nebudu jim plést hlavu žádnými zákony. Většina zločinů se točí kolem nevěry, násilí a chtíče, přičemž poslední dva zmíněné body se v tomto případu rozehrají naplno."