Na knihu nás najprv navnadí Predhovor G. W. Allporta. Z Úvodu k vydaniu z r. 1992, kde sa už dozvedáme čo-to o autorovom srdci a jeho postojoch pred vojnou i po nej, ide taký intenzívny pocit, že jednoznačne musíte čítať ďalej - aj napriek náročnej téme. Samotné Zážitky z koncentračného tábora, ktoré nasledujú, netvoria súvislý príbeh. Skôr ide o konkrétne spomienky, ktoré chcel dať autor do popredia, aby na nich ukázal reakcie človeka a následne ich analýzu už z pohľadu múdreho starca i psychiatra. Popri opisoch hrôz, nie však samoúčelne depresívnych, ťažkej práce, hladu... vnímame aj nesmiernu silu priateľstva, lásky, oddanosti a najmä ducha. Autor rovnako (ba možno najviac) vyzdvihuje poznanie jednotlivca o slobode postoja a rozhodnutia o vnútornom rozpoložení a následných vonkajších reakcií človeka (k druhým). V časti Logoterapia v kocke viac ako vysvetľovanie pojmov zaujmú konkrétne prípady ľudí = pacientov, ich problémy, spôsoby liečby a úspechy v nej. Posledná časť knihy s názvom Prípad tragického optimizmu nabáda nájsť (aj) v tragických udalostiach dôvod na rast, nie poddanie sa.

Je to jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četl. Obrovská úcta k dr. Franklovi a jeho statečnosti se postavit tomu, čemu čelil, za to čemu věřil i za to, v čem viděl smysl. Zhruba polovina knihy je věnovaná jeho pobytu v koncetračních táborech, kde tamní život popisuje maximálně svým profesionálním pohledem psychologa s maximálně možnou objektivitou, se kterou se člověk prakticky nesetkává. Z jeho popisu toho, co se v koncentračních táborech dělo, jsem necítil ani zlobu, ani sebelítost, ale zodpovědnost za svůj život a za to, co chtěl ještě v životě vykonat. V druhé části knihy (v českém vydání je to v jiné knize) pak popisuje základy oboru, jehož je tvůrce - logoterapie. Sice mi přijde, že je zbytečné zavádět vědecky znějící pojmy tam, kde je podstata jasná, ale jak mi bylo ozřejmeno, vědecký svět si to zřejmě vyžaduje, aby dokázal metodiku uznat. Neubírá to však na skutečnosti, že i cizí pojmy pomocí příkladů ze své mnohaleté praxe popisuje srozumitelně a naprosto skvělým způsobem využívá "moudrost věků" v pomoci lidem. Srozumitelně i dává logoterapii, založenou na hledání smyslu života, do kontrastu s freudeovskou psychoanalýzou (jejíž princip vychází z touhy po uspokojení) a adlerovskou psychologií (založenou na touze po moci/nadřazenosti). Je až neuvěřitelné jak dokáže taková kniha motivovat k neztrácení života zbytečnostmi ... toto by měla být "povinná" četba ...