První díl byl věnován výhradně Caravalu, hře jako takové. Ve druhém díle nám autorka odhaluje něco málo z minulosti sester Scarlett a Telly a i historie světa, ve kterém žijí. Hlavní postavou druhého dílu je Donatella, Scarlettina mladší sestra. I když mi v prvním díle Tella zrovna moc k srdci nepřirostla, změna vypravěče příběhu velmi pomohla. Tella je opakem své sestry. Je odvážná, sebevědomá, do všeho se vrhá po hlavě a je odhodlaná zjistit pravdu o své matce. Aby dostala odpovědi na svoje otázky, bude muset dát něco na oplátku. A aby získala, co potřebuje, bude muset hrát Caraval. Je to sice jenom hra, ale je nebezpečná, možná proto, že tentokrát to nemusí být jen hra. Obzvlášť když se na scéně objevují krutí pokoření vládci. Zatím jsou ještě uvěznění, ale je jen otázka času, než budou osvobozeni a nebezpeční.

Když jsem začala tento díl číst, zklamalo mě, že je o Telle. Moc jsem ji neměla ráda. Když jsem po dvou dnech příběh dočetla,.... chci další!!! Na Caraval jsem narazila před nějakým časem - rok/dva zpět. Četla jsem anotaci, která mě ale vůbec neuchvátila. Řekla jsem si, že to nebude nic pro mě. Nevím, jak Vy, ale já si vždy při anotaci v hlavě představím nějakou scénu, která mi to vystihuje a tohle mě prostě nenadchlo. Minulý týden, po zkouškovém období, jsem nedočkavě vpadla do knihovny ji vyloupit. Dostal se mi do rukou i Caraval, do kterého se mi moc nechtělo, ale nakonec jsem po něm sáhla. A jsem velmi příjemně překvapená! V prvním díle se mi moc líbil Dante, Julian i Scarlet. Tellu jsem nemusela. Teď nemusím Juliana a trochu se mi zprotivila i Scarlet :-D no, jsem zvědavá, co přinese poslední díl, doufám, že kniha u nás vyjde ještě letos, abych si ji stihla přečíst před Státnicema. Díky moc za tento příběh! :-)