V akademickém světě náhodami pohrdáme, ale ve skutečném životě se dějí pořád. Vlastně až tak často, že si jich mnohdy ani nevšimnete. Tento díl se rozjíždí velmi pomalu. Jen trochu krve na počátku, ale jinak plné hledání sama sebe, plné otázek, plné dohadů. Každý tu spíše hledá sám sebe a tápá, co se to vůbec děje. I hlavní hrdina Nicolas Lash se již rok trápí hledáním indícií o Josephině. Říkejme jí Jo, jo? Začínáme v různých časových liniích a hlavní postavy se teprve teď dostávají o další stupeň výše. Ďábelské záležitosti začínají nabývat na důležitosti. Malá ochutnávka: Občas jí napadlo, že teď ztělesňuje ten horší druh hollywoodských klišé. Když se sem přestěhovala, chvíli zvažovala vstup na stříbrné plátno, ale pak se ukázalo, že v San Francisku nezískala skutečnou svobodu. Přinejmenším její prokletí stále trvalo. Takže se nestala sladce nevinnou dívkou, ale tou podivínskou starou dámou, která nikdy nevychází z domu, a každý večer tráví sledováním filmů pro pamětníky. Až na to, že staře nevypadá, jen se tak cítí. Není to tak krvavé jako předchozí kniha, ale je tu opět spousty tajemna a magie. Také se tu dost vysvětluje, a to, co čtenář jen tak koutkem oka vytušil, se tu potvrdí. Napříč časem, hnána snahou nebýt viděna, se tu Jo opět úplně náhodně dostává do problémů. Ale jak ona sama tvrdí, nic není náhodné. Ovšem zakončení je luxusní. Dokonce jsem se snad poprvé upřímně zasmál. Citát: ...ale neměl tušení, že se modlí ke špatným bohům...

Mezi prvním druhým dílem uběhlo spoustu vody. A ne každý v té pauze našem svůj klid. Josephine možná na první pohled ano, ale to se změní. Bude hůř. Nick sice začíná šílet, být paranoidní a silně posedlý, ale to se změní. Bude hůř. Sice je úvod velice pomalý, ale já si to užila. Posunuli jsme se do roku 1978 a já byla i zde jako doma. V tomhle díle se Jo místo novináře, setkává s hercem. Který má něco, co je hodně nebezpečné. Hlavně pro ní. Takže začne doslova detektivní pátrání. Prvek satanismu je tady mnohen silnější než v prvním díle. A bylo to fakt napínavý! A jo, asi to je autorský záměr, ale mě prostě mrzí, že je linka Nicka tak upozaděná. Semdesátky byly fajn. To samostatné satanské natáčení bylo fajn (teda, jasný, jak to myslím), a co se z toho opět vynořilo z minulusti. Ano, sice se linky částečně střetly (já to jako střet beru), ale i tak. Mě tam víc té přítomnosti chybí... Za mě další skvělý díl. Jenom nevím, co si počtu dál. Hned musím číst trojku, to je jasné. Jenom nemám po ruce čtyřku. To bude do té doby děs :(