Neobyčejná biografie neobyčejného člověka. Neobyčejná jednak v provedení, kdy v duchu Bowieho osobnosti a jeho přístupu k životu nevíte, kde jde ta hranice mezi realitou a mystifikací (viz úvod), ale také neobyčejná v té své grafické podobě. Je to poprvé, co jsem narazila na biografii, která by byla zároveň pojata jako svým způsobem umělecké dílo, které má podtrhovat obsahovou stránku. Ale ono mi to tady k tomu Bowiemu prostě tak nějak patří. Ilustrace, které tuto knihu doplňují, možná nebudou sedět každému, ale mně se to líbilo velmi. Kniha je psaná v ich-formě, jako by to vyprávěl sám Bowie, byť on sám to nepsal (kniha poprvé vydána dva roky po jeho smrti a i z úvodu to vyplývá, že sám Bowie se na knize nepodílel). Nicméně si myslím, že kniha je to dobře uchopená, a jste-li fanoušky tohoto zpěváka a jeho tvorby, ale třeba toho o něm a jeho životě moc nevíte, tak tohle určitě je fajn volba, po čem sáhnout. A byť bych si uměla představit, že by tato kniha mohla jít ještě trochu víc do hloubky, tak i tak jsem nadšená. [A zároveň trochu smutná, protože mi to připomnělo mé přání, které se mi už nikdy nesplní, a to zažít na vlastní kůži Bowieho koncert. :-( ]

Kniha je koncipována jako stručné vzpomínky a svérázná zpověď umělce, jehož prokletím se stala schizofrenie. Je psaná v ich-formě, přesto nejde o autorizovaný životopis, ale o jakýsi zjednodušený záznam podstatných událostí jeho života, v němž se mísí realita s fantaskními představami a bludy hlavní postavy. Velmi autenticky líčí jeho cestu skrz hudební nebe, včetně vzletů a pádů, i jeho živé halucinace při vlastních experimentech s drogami. Formou propojení komiksu s románem se hodí do rukou spíše dospívajícím nebo čtenářům, kteří jeho dílo příliš neznají a chtějí se s ním seznámit, aniž by byli zahlceni fakty. Zaujaly mne některé momenty, například vylíčení návštěvy mimozemšťana "Z" a pozdější stvoření postavy Zigaye Stardusta, jehož nakonec sám při vnitřním přerodu v sobě "zabije". Líbily se mi i zajímavé ilustrace od Maríi Hesse. Jinak mne kniha bohužel nijak neoslovila. Hudbu Davida Bowieho totiž neposlouchám, i když je pravda, že jsem si některé jeho skladby, zmíněné v rejstříku, poslechla. Po knize jsem sáhla hlavně kvůli tomu, že mě zaujala anotace a výtvarný doprovod, a chtěla jsem se o zpěvákovi dozvědět něco víc.