Báru Nesvatbovou jsem vždy vnímala spíše jako celebritu, než jako spisovatelku. Proto mě tato kniha pro mě spíše úvah než povídek, velmi překvapila. Upřímná, nic nepřikrášlující a přesto dojemná, věrohodná a někdy hodně trpká, k zamyšlení. Již dlouho se mnou kniha tak nerezonovala. Naše amygdala si zaručeně zvěční osudová rozhodnutí, ve kterých hlavní roli hraje zrada, nevěra, závislost, zklamání, smrt, samota, žárlivost, smutek... Ale co s takovými momentkami, které v nás zůstanou navždy...? ,,Uvěřit v lásku je někdy až příliš snadné." Posloucháno jako audiokniha a Jitka Čvančarová opravdu Báře Nesvadbové sluší. Slovo ,,krystalický" jsem skoro nezaznamenala, ale unikla jsem otázkám, takže ... Zvítězí moje zvědavost? P.S: Mrzí mě tak nízké hodnocení této knihy

Zklamaní? Možná ... ... avšak slzy ne! "Přitom přece po klidu toužím. Celý svůj život po něm prahnu." Tohle je alfou a omegou Bářiných momentek, vše se totiž točí kolem možných zklamání a kolem toužení po klidném životě... ...s mužem...nebo bez... Mám Báru ráda, upřímnou, inteligentní, vtipnou, mimořádně dobrou pozorovatelku života. Báru, která se umí zeptat: ... jak moc jsme tvůrci vlastního osudu? ... odpouštíte snadno? ... opravdu věříte, že s věkem přichází moudrost? A také upřímně odpovědět: ... "jsem si zcela jistá, že nelze prosazovat rovnoprávnost bez kalhotek." A tak stanovit celkem jednoznačná pravidla! Bravo, Báro! Tahle knížka se povedla po všech stránkách, je příjemná na dotek, úchvatná na pohled (opravdu krásně zpracovaná) a především přímá ve svých myšlenkách. Jednoznačně ji řadím mezi to nejlepší co jsem od Tebe četla. Promiň, že Ti takhle tykám, ale já si s Tebou během četby trochu povídala, a to tykání z toho rozhovoru tak nějak přirozeně vyplynulo. Každopádně Tvé myšlenky přetvořené v krátké příběhy jsem se zájmem sledovala, od první do poslední zaujaly... ... o prázdnu v životě, které je potřeba zaplnit, ... o slibech, upřímně daných, které je potřeba dodržet, ... o úctě, jednoho k druhému, kterou je těžké definovat, ... o bolesti srdce, kterou ani čas nevyléčí, ... o smíchu, koření vztahu, který lze tak snadno zaměnit za výsměšek, ... o láskyplné náruči, jako životní nezbytnosti, která tvoří rámec, pro naše vlastní pravidla, ... o kuráži v každé ženě, která donutí vzepřít se manipulaci. Takže děkuji za tyto momentky - momenty hodné zamyšlení se! "Komu bezmezně věříte?" "Znáte své tělo?" "Umíte se omluvit?" ... a hlavně ... "Máte se ráda?"