Podrobnosti
-
Nakladatel
Kategorie
-
Výška
- 207.00 mm
-
Šířka
- 149.00 mm
-
Hloubka
- 39.00 mm
-
Hmotnost
- 0.82 kg
-
Jazyk
- čeština
-
Počet stránek
- 676
-
Typ vazby
- brožovaná
-
Ean
- 9788072155705
-
ISBN
- 9788072155705
O knize
Dotisk dlouho rozebraného prvního autentického vydání nejrozsáhlejšího beletristického díla filosofa Ladislava Klímy. Vychází ke 140. výročí jeho narození a 90. výročí úmrtí. Díky editorce Erice Abrams dostává česká veřejnost v rámci Klímových Sebraných spisů poprvé do rukou autentickou podobu Klímových textů. V...
Dotisk dlouho rozebraného prvního autentického vydání nejrozsáhlejšího beletristického díla filosofa Ladislava Klímy. Vychází ke 140. výročí jeho narození a 90. výročí úmrtí. Díky editorce Erice Abrams dostává česká veřejnost v rámci Klímových Sebraných spisů poprvé do rukou autentickou podobu Klímových textů. V nakladatelství Torst vyšly...
Dotisk dlouho rozebraného prvního autentického vydání nejrozsáhlejšího beletristického díla filosofa Ladislava Klímy. Vychází ke 140. výročí jeho narození a 90. výročí úmrtí. Díky editorce Erice Abrams dostává česká veřejnost v rámci Klímových Sebraných spisů poprvé do rukou autentickou podobu Klímových textů. V nakladatelství Torst vyšly již čtyři svazky Klímových Sebraných spisů: Mea, Hominibus, Svět atd. a jako první právě Velký roman. Obrovská editorčina erudice umožňuje vysledovat v Klímově díle mnohé dosud netušené souvislosti. Strhující četba rozsáhlého Velkého romanu zaujme všechny zájemce o dílo jednoho z nejvýznamnějších českých myslitelů. Velký roman, psaný v letech 1907–1914 současně s objevem Deoessence i s prvními radikálně jí odporujícími útoky hmotné bídy na filosofa, ukazuje jasně, že nejde pouze o brakový výstřelek nebo o levobočka Klímova psaní, nýbrž o v pravém slova smyslu stvoření světa, jemuž autor zůstane věren až do konce své vezdejší pouti. Poznámkový aparát osvětluje zároveň rozpětí i srostlost této skvostné fikce – na pokračování do nekonečna – s ostatními dimenzemi myšlení a života „našeho prvního, předčasného myslitele absurdity“ (Jan Patočka).