Už v úvodu se V.Liška zmiňuje, že mu nešlo o to, psát vědecké pojednání, ale provést záhadologickou sondáž , která by odrazila i ty skutečnosti, které v žádných dějepisných učebnicích nenajdeme. A má pravdu i v tom, že záhada hrobu staroměstských mučedníků je jednou z nejkontroverznějších záhadologických caus současnosti.

Záhady jsou součástí dějin a nezabývat se jimi by znamenalo cosi vytěsňovat. Naopak, právě o záhadách by se mělo co nejvíce diskutovat a přetřásat je ze všech stran s nadějí, že časem může dojít i ke ztrátě některých z nich, což by vůbec nebylo špatné... Koneckonců ani tzv. renomovaní historici nedokážou dojít ke shodnému závěru i u faktologicky podložených událostí, přou se o jejich výklad, přetřásají sem tam a hádají se. Proč se tedy nespokojí jenom uvedením faktů? Takový seznam... Obávám se, že historiografická literatura by přestala existovat. Nevím, nakolik je důležité vědět, kde jsou pohřbeny hlavy mrtvých z Mostecké věže, ale vím, že zdravý lidský rozum si žádá vysvětlení záhad, tak proč ne? Publikace se mi líbila především popisem historického pozadí tehdejších událostí, oslovila mě objektivním obrazem, který vytvořila. A už teď vidím, jak se někdo začíná pohoršovat nad termínem "objektivní"; cožpak je objektivní takto popisovat české mučedníky (evangelíci), či české rebely (katolíci)? Ta proklatá česká stranickost! I po 400 letech! (Popř. po 600 letech v případě Husa). Kdy už začneme přemýšlet bez předchozího rozhodnutí o dobru a zlu?