("To jediné, co mě zachránilo, byl něčí řev, pravidelně se ozývající z vedlejší místnosti. Je to zvláštní, ale právě ten křik mi připomínal, že jsem stále naživu.") Být spisovatelem je určitě fajn. Být neúspěšným spisovatelem je trochu horší. Seiiči pokazil hodně věcí. Stejně jako jeho žena. Proto je chce napravit na téhle skvělé dovolené (za každou cenu s užitím všech prostředků...twist na konci, co se stalo před dovolenou, jsem nečekala, to přiznám). S ženou, kterou už prostě nenávidí, než aby jí miloval. Nebyla to jeho vina. Prostě se to v jeho hlavě stalo. Něco se rozhodlo všechny problémy vyřešit. Něco v jeho hlavě se rozhodlo zbavit vraždou největšího zla jeho života. Aby zjistil, že tohle byl vlastně jenom slabý odvar. Zlo venku, přesněji v tunelech, je mnohem horší. (Já si nemohu vzpomenout, ale něco podobného jsem viděla. Byly tam tunely a divný lidi, který byly součástí toho tunelu. Znetvořený. Protože žádné světlo. Prostě uber odporné. Takže jsem se na Skrýš mega těšila. Ale na název filmu mám okno...o dva měsíce později. Byla to povídka od George R. R. Martina. Uf, přišla jsem na to.) Ano, ke zrůdě je cesta krátká. A v tomhle případě krvavá, nechutná a nádherná. Pokud jste už nějaký podobný žánrový příběh četli nebo viděli, je vám jasné, jak tohle může skončit. Ách... Kresba byla dokonalá. Přehledná, tajemná, nechutná, neskutečně čistá. Jsem ráda za větší formát, protože jinak bych si tu nádheru tak neužila (proto se kniha už v polovině čtení nerozlomila, jako to je u podobných titulů běžné?). A papír? Ten byl taky jinej, než Crew obvykle používá! Dík. Navíc, jak to bylo celé zpracované s vložením vypravěče, utvořilo celou knihu strašně komplexní. Už bych měla přestat, nebo tady bude přeslazeno, přestože jsem dočetla brutální horor. Luxusní příběh ve vymazleném kabátku s nádhernou obálkou. Budete se bát. Budete znechuceni. Budete dojati. Vy potřebuje víc? Sorry, já ne...

„Von? Prečo by si chodila von? Veď vonku nie je o čo stáť. Máš tu predsa všetko, čo potrebuješ.“ Pekne mrazivé, drsné a nechutné. Moja prvá manga v živote a pohľad na mňa musel byť veľmi rozkošný, nakoľko mi dosť dlho trvalo zvyknúť si na osobitý štýl čítania sprava doľava resp. od konca po začiatok. Ale mám rád horor, tak som si povedal, že to risknem. A oplatilo sa. Príbeh je skvelý, desivý. Trocha tomu ubližuje to, že sa od istého momentu začne hrať s až príliš otvorenými kartami a horor troška ustupuje akcii. Ale aj tak super. Geniálne prostredie (exotický ostrov, džungľa, dážď, odľahlé ostrovné časti s tajuplným podzemím, vchod do jaskyne...), skvelá kresba. A super to vonia. Strašne svižný dej sa (až na pár flashbackov, ktoré ukazujú dovtedajší dej v odlišných súvislostiach) číta na jeden dych a za pár desiatok minút to dáte celé, lebo sa od toho nedokážete odtrhnúť.