Knížka byla smutná. Hrdina vzpomíná na smrtelném loži na svoji cestu do Jeruzaléma. Děj byl zdlouhavý, jeho milenka nesympatická, takže na mě kniha nezanechala žádný velký dojem a bude brzy zapomenutá.

Životní příběh statečného rytíře Viléma Marshala. Na jeho začátku jsme svědky rabování Rocamadouru, kde nejstarší králův syn Jindřich doufá získat poklad, který by mu pomohl v jeho svízelné finanční situaci. Svatokrádež mu ale štěstí nepřináší. Sužují ho bolesti a úplavice, které podléhá. Zděšení druhové pociťují velký strach z Božího hněvu a snaží se splnit slib, který umírajícímu Mladému králi dali. Vydávají se k Božímu hrobu do Jeruzaléma, po celé pouti navštěvují kostely a všude se modlí za spásu duše mladého následníka trůnu Jindřicha, aby ho zprostili smrtelného hříchu a vyrvali ho ze spárů samotného pekla. Umíral totiž v hrůze z odplaty za svůj hanebný skutek a svatokrádež, které už nestačil odčinit. Cesta do Jeruzaléma s jeho pláštěm, který si přál nechat na důkaz pokání rozprostřít v Božím hrobě, není samozřejmě jednoduchá. Ani ve svatém městě křesťanská družina, kterou doprovázejí templáři, nežije v pohodě a lelkování, nebezpečí číhá za každým rohem a na královském dvoře to vře jako na bojišti. Hlavní hrdina knihy Vilém si z nerozumu a z velké lásky dost zkomplikuje život. Ale nakonec vyvázne ze všech nebezpečí a vrací se ke králi Jindřichovi. Kniha se odehrává především v dobách Vilémova mládí a nejlepších mužných letech, ale je prokládána i kapitolami, kdy se Vilémům život uzavírá a on se ve vzpomínkách vrací. Ty kapitolky mě tak trochu rušily, ale uznávám, že jsou opodstatněné. Hlavně to klidné, smířené umírání uprostřed milující rodiny. Kdo to dnes takhle má???