Navzdory militantnímu postoji ohledně dopingu a proklamované otevřenosti zpovědi, Petr Vaniš poněkud zbaběle přeskakuje ty podstatné detaily. Kupříkladu svůj vstup na kolbiště se zakázanými látkami popisuje jako když jde hloupý Honza do světa. Jen tak. S uzlíčkem buchet od maminky. Prý nevyhrál jakousi soutěž, a tak se jednoho z finalistů zeptal, co stojí za jeho úspěchem? Ten mu, asi že kvůli Vanišovým upřímným očím, prozradil, že kdo "nesype", nevyhrává. V následující kapitole již autor poctivě sype. Vážně?! Kluk z vesnice, který sundavá plíseň z tvarohu, aby ho následně snědl, protože nemá peníze. Kluk, který svépomocí vyrábí cvičební nářadí, protože nemá peníze. Jezdí křápem, protože nemá peníze. Najednou ví 1. co má chtít, 2. kde to má koupit, 3. jak to používat - peníze náhle nejsou problém. Největší gól pro mě byl, když PeVan v jedné chvíli, i po všech komplikacích, které kvůli těmto látkám prožil, zcela vážně uvažuje, že opět zariskuje a navzdory zdravotnímu stavu bude pokračovat v profesionálním soutěžení. V tu chvíli jsem začal výrazně pochybovat, zda to autor skutečně má v hlavě tak dobře srovnané, jak se pokouší přesvědčit své čtenáře. I tak je kniha zajímavým, byť lehce pokryteckým, pohledem na profesionální kulturistiku. Nedokážu se ubránit dojmu, že nemít Petr Vaniš zdravotní stopku, pokračoval by v tom, co dělal a co dnes tak vehementně odsuzuje.

Čakal som niečo iné. Kniha má za úlohu odradzovať od steroidov. Autor píše o skúsenostiach s nimi, ale aj o svojich začiatkoch, úspechoch a neúspechoch a nájdete v nej aj podrobné rozpisy jeho jedálničkov a cvičebných programov. Táto časť ma zaujala najmenej a väčšinou som to preskakoval. Príhody zo života boli zaujímavejšie, ale bolo poznať, že je to kniha písaná viac bodybuilderom ako spisovateľom. Myslím si, že knihe by veľmi pomohlo, ak by bola koncipovaná ako autobiografia a autor by bol skúsený spisovateľ.