Velmi zajímavá a poutavá kniha z kategorie non fiction, zvláštní sci-fi, spjatá se skutečným prostředím, odehrávající se v reálných kulisách 90. let na ostrovech ve Švédsku. Autor v ní dětskýma očima nahlíží na jeden obří experiment zvaný Smyčka, díky němuž lidé mohli snad i cestovat v čase. Ve vzpomínkách se vrací do minulosti, do kulis již rozpadajícího se světa zrezivělých pozůstatků monumentálních staveb a podivných strojů, které ho nepřestávají fascinovat. Rekonstruuje průběh všech důležitých událostí, které měly zásadní vliv nejen na osudy všech lidí z ostrovů, a co nejvěrohodněji se nám snaží přiblížit svět, který ve skutečnosti nikdy nebyl. Jedná se o jakési "memoárové záznamy", občas doplněné "skutečnými" reportážemi z dobového tisku: různě dlouhé texty připomínají spíše směs bizarních povídek, příběhů a zážitků z minulosti, která se tváří tak skutečně, že bychom ji autorovi snad zbaštili i s navijákem. Napomáhají tomu i jeho zcela věrohodné, úchvatné a dech beroucí ilustrace, které texty šikovně doprovází - v první chvíli jsem se i já nechala oklamat, než mi došlo, že jde o velmi povedenou fikci :-) Nesmím opomenout nejen skvělou technickou propracovanost jeho kreseb a maleb, ale i vědeckou propracovanost poznatků, které nám předestírá. S chutí a ráda jsem vstoupila do jeho svět a nechala se jím doslova unést. Jenom jedinou výtku bych měla k většímu formátu knihy, takže je poněkud neskladná, ale přenášet se ještě dá. Její velikost vlastně chápu: díky ní nám zase neuniknou podstatné detaily. Mohu jedině doporučit.

"Krajina byla plná strojů a šrotu tak nebo onak spojených s ústavem experimentální fyziky. Na obzoru se věčně tyčily obrovské chladící věže reaktoru." Jedná se o umělecké sci-fi. Je to s trochou historie i lehce výpravné. Ovšem s důrazem na označení sci-fi. Musím přiznat, že jsem nikde a nikdy na internetu nenašel pojem magnetrinový pohon, (neplést s magmetronovým) čímž se právě vracíme k tomu sci-fi. Hned na začátku se totiž mluví o lodi MS Ancylus s údajným magnetrinovým pohonem. Nakonec se mi podařilo zjistit, že se jedná o loď řady M/F Ancylus s naftovým pohonem a vždy to byla jen rybářská loď. Tak to jen pro počáteční ujasnění pojmů a pochopení podstaty příběhu. Citát: Příběhy, jež vyprávím, vycházejí z vlastních, ale i cizích vzpomínek. Co se týče dojmů z knihy, tak o tom se trochu rozepíšu. Poutavě napsané a krásně namalované (???) sci-fi dobrodružství. Neskonale se tu prolíná dětská fantasie s dospělou obrazovou verzí. Nebo spíš se to umění doplňuje s těma výpravama z mládí, kdy jsou dětské myšlenky a hry plné speciálních přání jako jsou roboti, akční lodě, levitující lokomotivy nebo podivné objekty, které je nutné rozhodně prozkoumat, než nás rodiče zavolají k večeři. Musím však uznat, že spousta těch obrazů na mě působí pozitivně. A některé hrůzostrašně. Citát: Dokonce šly řeči, že kluk, co bydlí jen s matkou na samotě u Lennartsvägenu, chová v kurníku dinosaura. Úžas ve mně vyvolával fakt, že se spisovatel snaží nabudit zdání, že příběh už se stal a je ztracen v minulosti. Tohle někdy způsobuje vstávání chlupů na celém těle. Tak že po dočtení, a hlavně po doprohlížení celé kolekce, máte chuť si koupit letenku do Švédska a pokusit se v levitující lokomotivě osobně zjistit, zdali na těch polích ti roboti nereznou do dnes. Záporem této knihy je formát a velmi nekvalitní, asi recyklovaný, papír. Ovšem o to je také kniha levnější, protože je v ní spousta uměleckých obrazů, které by v současnosti asi stály mnohem víc. Citát: Smyčka byla definitivně vyřazena z provozu 5. listopadu 1994.