Pokud budeš upřímně sdílet můj hněv, pak společně získáme celý svět. Komentáře k samostatným operám zde: https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261 Hned poté, co jsem si přečetl Předmluvu Michaela Kennedyho a Úvod Matta Wagnera, (který tvrdí, že pokud ví, není z přízně) jsem poprvé nahlédnul do světa Prstenu Nibelungu. Co mě uchvátilo jako první, je nádherná kresba. Veselé barvy střídají temnotu a živý text, nádherně psaný v básních – pokud se to dá takto formulovat. Bohužel během čtení celého čtyřdílného příběhu však kresba kolísá až do spodních vrstev líbivosti a pak se zase rychle zvedá nad hladinu krásy. Citát: Ty slova krásně znějí, ale příliš jim nerozumím. Zajímavostí také určitě je, jak se všechna božstva světa dokáží prolínat a prostupovat všemi kulturami a náboženstvími. Zde je germánský bůh Wotana, obdoba řeckého Ódina. Oba si za nějakou službičku nechají vypíchnout oko. Ódin má svého Thora s kladivem, Wotana má svého Donnera, taky, jak jinak, s kladivem. Malá ochutnávka: Normy předou vlákna dění, která již nelze měnit. Já toužím pochopit tajemství změny, jak zastavit události, jež do pohybu se daly. Bohům žel jsem s podstatou příběhu lehce nespokojen a vše to pokazili některé kreslené části v knize. Někdy jsem tápal v ději, někdy jsem slzel podrážděním z barev a někdy jsem kroutil hlavou nad pasážemi, které se nelogicky posouvaly dějem bez jakéhokoliv vysvětlení. Asi je tohle na mě moc umělecké. U klasické opery bych stoprocentně usnul. Citát: No tak jsem jen polobůh. A co má být? Navíc se zde ukazuje, jak Wagnerovi i tvůrcům komiksu nezáleží na ději. V prvním dějství první opery Zlato Rýna, chce Wotan obrům za postavení Valhally zaplatit svou dcerou, a tu jim taky slíbil, ale když už je Valhalla postavená Wotana odmítne dceru dáti,. Jenže v druhém dějství druhé opery nazvané Valkýra, tvrdí Wotan, že obrům za Valhallu slíbil zaplatit zlatý prsten, ale prsten byl jen mini součástí obrovské hromady zlata – tak to si ze mě někdo dělá srandu!?!?! Citát: Prstenu pán....a přec jeho otrok. A poslední dějství už mě fakt dostalo. Tady už jsem fakt nemohl. Zase tu nějak všechny opouští logika. Abych moc nespoileroval nebudu teď jmenovat, ale co se stalo. Jedna žena klečí u nohou té druhé a celou dobu jí říká, co je potřeba udělat a ta druhá žena za chvilku povídá. Ty jsi nějaká zkroušená, co pro tebe mohu udělat, No a tak ta druhá žena začne od začátku to samé, co už říkala a ta první žena, cože!!!!! to nikdy neudělám. Musela jí to říct dvakrát. A pak další dějství. Muž se pod rouškou jiné tváře přikrade ke své milé, ta ho nepozná on jí málem znásilní, ukradne jí jistou věc a pak jí nařídí ať rozdělá oheň. Pak se promění do své podoby a přísahá, že obhájí její čest – tedy, já byl zmatenej až mě z toho bolela hlava. Soumrak na vás, ať už je klid!!!! Citát: Ne, prsten ne! To mě radši zabte. Vždyť ten prsten je mou součástí víc než ruka, jež ho nosí, či oko, jež se pohledem naň kochá. Pří čtení této epické fantasy jsem poslouchal neméně epickou skupinu Nightwish a jejich CD Once z roku 2004 a Angel´s Fall First z roku 1997. (Zlato Rýna a Valkýra) No a protože je příběh v tomto komiksu velmi dlouhý, rozdělen na několik jednání, zůstal čas i na další kapelu. Zde jsem byl hodně ovlivněn Richardem Wagnerem a tak jsem si pustil CD Hammerheart z roku 1990 a Soumrak bohů „Thwilight of the Gods z roku 1990 (Siegfried a Soumrak bohů) ale v podání jednočlenné švédské black metalové skupiny Bathory. (Memory of Quorthon) A řeknu vám, ta hudba byla lepší než příběh samotný. DĚJSTVÍ 1-4 Opera 1 - Zlato rýna – The Ring of the Nibelung 1: #1 - #4 The Rhinegold **** Opera 2 – Valkýra - The Ring of the Nibelung 2: #1 - #3 TheValkyrie *** Opera 3 – Siegfried - The Ring of the Nibelung 3: #1 - #3 Siegried *** Opera 4 – Soumrak Bohů - The Ring of the Nibelung 4: #1 - #4 Götterdämmerung ***

Stoprocentní epika a jeden z nejlepších komiksů, jaké jsem kdy četl. Se mnou a Prstenem se to má tak - když jsem se kdysi nadchl pro Richarda Wagnera (mohl za to Bludný Holanďan), s jeho operami včetně Prstenu mě seznamovala kniha. Četl jsem obsah Rýnského zlata, Valkýry, Siegfrieda i Soumraku bohů a jen jsem zíral - to je fantasy jako blázen! Viděl jsem v duchu všechny bohy a trpaslíky, Fafnera jako živého, vodní víly ve vlnách... A moc jsem nepřemýšlel o tom, jak to asi může vypadat na jevišti. Brzy jsem se dostal k nahrávkám oper (na ten jeden letní týden nezapomenu) a později k videozáznamům z Bayreuthu. A byl jsem lehce zklamaný. Protože divadelní technika sice zmůže hodně, ale nezmůže všechno. Takže si představte moje nadšení, když P. Craig Russel celý Prsten dokonale převedl na stránky téhle úchvatné knihy a když ta kniha vyšla i u nás! Jsem fakt v sedmém nebi, užíval jsem si každý obrázek, při prohlížení mnoha panelů jsem přímo slyšel Wagnerovu hudbu (Vstup bohů do Valhally nebo Jízda Valkýr málem hýbou stránkami) a nestíhal jsem žasnout, jak živé jsou všechny postavy (Brunhildu už si jinak představovat nebudu) a jak velkolepé to celé je.