Musím říce, že jsem u zakončení této trilogie byl velmi zklamán. Začátek snad ani nemusel být, jen nám ukázal, že Sigmarův svět není jen tralala pohádka s fialkama na jedné straně, ale i s vyvražďováním ze strany těch "hodných" na druhé straně. Celkově se děj táhne a táhne, až je tu bitva a konec. Nic víc, nic míň.

Tohle je strukturou docela promakané dílo. Leč se ze začátku nezdá, že by Sigmar byl ústřední postavou (kvůli spoustě postav vedlejších a jejich dějových linií), musíme si uvědomit, že pro Sigmara je na prvním místě Říše a k Říši neodmyslitelně patří její lid (a bez odvahy a podpory ostatních by se Sigmar nikdy nebyl dostal tak daleko - a naopak, ani oni bez něj). Příběh zde je taková motanice, spletená z menších aktů, z úhlů pohledu různých postav (i těch záporných) a snad až na jednu jedinou dojdou rozuzlení. + zajímavé postavy, jejich osudy nám nejsou lhostejné, dokážeme se jistě do spousty vcítit + častá změna prostředí a vypravěče umocňuje čtivost - Sigmar by měl mít o něco více prostoru (a vlastně i sám Nagaš, jeho pohnutky by mě zajímaly tedy mnohem víc než jeho upířího poskoka) - tato kniha byla jiná než předchozí dvě, nedokážu se na ni dívat jako na závěr trilogie, spíše jako na samostatnou legendu Což mě přívádí k... Jestli se zde najdou nějací milovníci knih o nekromantech, nemrtvých apod. tak myslím, že by po tomhle kousku mohli klidně sáhnout i bez znalosti minulých dílů a bavilo by je to.