"Use My Voice - Evanescence" Vote, vote, vote, vote... (Hlavně si to, k$!^a, nepo%@te, protože to zasáhne i nás...) Ohledně téhle knihy si nebudu hrát na nějakou objektivitu. Problém je asi v tom, že Naomi je nejen moje oblíbená autorka, protože umí své myšlenky uchopit tak, aby je pobral každý. Ale zároveň osobnost, které si vážím. U své poslední podobné knihy jsem psala, že mi vadí nezdrojování autorky, protože s její další prací nejsem obeznámena. Naomi to píše taky jasně, bez zdrojů. Ale je tady rozdíl. Ne jenom to, že je "my girl" a uznávám jí. Ona totiž vychází ze svých předchozího prací, na které často odkazuje. Což je vlastně konceptem celé knihy. Jsou to myšlenky a její práce dané do knihy, kterou jsem právě dočetla. Autorka do toho jde hned od začátku dost ostře a to je dobře. Protože si nejsem vědoma, jak jinak dnes něčeho dosáhnout. Mít data, fakta a svoje slova. Jistě, může jí být vyčítáno, že se jasně staví na jednu stranu, ale...proč by se, sakra, měla starat o ty ostatní? Tohle je její názor a její kniha. Hele, já si "blázny z druhé strany" taky vyslechnu, ale tím to končí. Já jim jsem taky ukradená, proč bych se měla starat já o ně?

Po úžasné Šokové doktríně jsem věděl, že s další knihou Naomi Klein nesáhnu vedle. A nemýlil jsem se. Ta ženská prostě píše o politice a ekonomice tak, jako kdyby psala milostný román.