„Mám na sobě znamení Pána rozkladu!“ Pokračování příběhu Horova kacířství z pohledu Nathaniela Garra, kapitána Gardy Smrti, XIV. z Legiones Astartes, loajalisty věrného Císaři. Řízením osudu se Garro se skupinkou věrných ocitá na palubě fregaty Eisenstein unikající ze systému Isstvan. Začíná závod s časem proti nepředstavitelnému nepříteli, v selhávající lodi ve warpu, se slábnoucími štíty Gellarova pole. Příběh se lehce prolíná s událostmi předchozího dílu, Garro na své cestě potká některé staré známé, Lokena, Torgaddona, Tarzvitze a některé další. Čtenář se spolu s Garrem podívá do blízkosti pána smrti, primarchy Mortariona, velitele Gardy smrti. Zpočátku je opět přítomná podivně sžíravá temnota, náznaky, podivnosti, svou roli opět sehrají smrtící Lóže. Příběh je opět svižný, akční, lehce navazuje na předchozí díly. Objevují se čím dál větší ohavnosti chaosu, prim hraje odporný tatíček Nurgle – budoucí patron Gardy Smrti, Nugleho hniloba, nemoci a Pán much. Garro hrdinsky bojuje a bojuje. Bojuje fyzicky, ale též vnitřně, proti vzrůstajícímu zoufalství, zatracení a bezmoci při hledání záchrany. Jedná se opět o parádní warhammerovský kousek, tentokrát o legendárním letu fregaty Eisenstein.

Byla to bomba, zatím nejlepší ze série. Kdyby se pan Swallow snažil trochu více (a GW mu to dovolilo) mohlo z toho být skvělé dílo o zradě a povinnosti :-)