Autor (1910-1991) byl jedním z nejvyšších mistrů dzogčhenu v starobylé tibetské tradici Ňingma a zároveň jedním z posledních představitelů generace velkých lamů, kteří své vzdělání a duchovní vyškolení získali ještě v Tibetu. V této knize komentuje rozsáhlou didaktickou báseň věhlasného tibetského mistra meditace Patrul Rinpočheho (1808-1987), významného učitele dzogčhenu a nesektářského hnutí rime. Tato báseň popisuje kompletní buddhistickou cestu, počínaje základní motivací a přípravnou praxí, přes stadia rozvoje, dovršení a nekonceptuální meditaci mahámudry a dzogčhenu až po vrcholnou přímou zkušenost absolutní skutečnosti mimo dosah konceptuální mysl.