Děj novely Iževské noci se odehrává v 90. letech v Ižkaru/Iževsku, hlavním městě Udmurtské republiky, a na udmurtském venkově. Do středu vyprávění je vložena adaptace pověsti o konci zlatého věku Udmurtů (období dějin Udmurtů v rámci mnohonárodnostní, mnohojazyčné a tolerantní Zlaté hordy a Kazaňského chanátu), dobytí Udmurtska a celého Kazaňského chanátu Ivanem Hrozným. Pověst je vyprávěna z perspektivy dobytých, zobrazuje masakr obyvatel a útěk přeživších. Spojnicí mezi oběma příběhy jsou udmurtský panovnický rod – hlavní hrdina současného příběhu je snad potomkem tohoto rodu – a odznaky posvátné moci, jež se snaží získat nejen hlavní hrdina, ale také rusko-udmurtská mafie. Vedlejší postavy jsou kromě poruštělých udmurtských mafiánů udmurtské studentky nucené finančními okolnostmi k prostituci, které v průběhu příběhu naleznou svou pravou roli jakýchsi kněžek a zasvětitelek do mystéria. Kniha nabízí českému čtenáři přímý pohled na aktuální i historickou společnost Udmurtů, jejichž vlastní hlas zatím v českých zemích neměl možnost svobodně zaznít a o nichž máme představu buď zkreslenou, nebo žádnou.