Úchvatné čtení. Peripetie jedné rodiny a jejích přátel včetně autorky, paradoxy dvacátého století. Domov jako téma, domov jako místo, domov jako životní pocit. Spousta neznámých faktických detailů (od odevzdání lyží za protektorátu, přes to, že fízl za normalizace se pozná podle nažehlených puků na džínech, striptýz o Silvestru za Pražského tání, po šoféra, co si dá dvě piva, aby nemusel odvážet milicionáře do Prahy za sametu...). Přitažliví hrdinové, Ada o chlup víc než Jiří, a přesně zachycená atmosféra. Asi že pamatuji, pro mne velmi silný Dopis ze sametové revoluce ("vraťte šaškům rolničky!"). Zkrátka spousta radosti za pár korun... "A tak se sešli v jedné rodině jako zeť a tchán - Arnošt, syn prvorepublikového nadšeného komunisty-zakladatele, ale taky protifašistického bojovníka, který za své přesvědčení zaplatil pěti léty nacistického koncentráku, a tchán prošlý téměř všemi komunistickými věznicemi a lágry, co jich u nás bylo. Teď byli oba spolu v dobrovolném vyhnanství v Kanadě, daleko od původního domova, donuceni okolnostmi hledat štěstí v cizině." (s.198)

Kniha se mi dobře četla a dozvěděla jsem se z ní spoustu nových informací. Působila na mě citově i vědomostně. Mapuje vývoj Česka v minulém století, přes osud jedné rodiny a díky tomu, že je to pravda, tak to má na mě ještě větší dopad, než nějaký román umístěný do té doby. Jak píše autorka : „Osudem Ady bylo stálé ztrácení a hledání domova a vášnivá snaha o jeho udržení.“ Vřele doporučuji tuto knihu k přečtení, kde si každý čtenář s pokorou uvědomí, jak se má v této době dobře.