Za mě je kniha velkým zklamáním. Naprosto nesplnila mé očekávání a navíc je zde jen minimum přenositelných myšlenek, které se dají uplatnit ve výuce na základních školách v ČR. Koncepce rozhovorů není špatná, ale předpokládal jsem, že půjde o diskusi, nikoli o dvě odpovědi na položenou otázku. Odpovědi jsou navíc mnohdy velmi odlišné, což působí jako vyber si, co chceš a snad ti to vyjde. Výběr různých autorů se ne vždy povedl. Někdy mám pocit, že jde o odborníky pouze na papíře. Mohu-li uvést příklad - na s. 93 píše "odbornice" Maggie, kde nedoporučuje poslech hudby v případě potřeby soustředění žáků; ta samá Maggie ale na s. 99 na podobně položenou otázku už jaksi změnila názor. I otázky jsou někdy naprosto zbytečné - např. otázka na s. 56 je absolutně zbytečná a zabírá asi půl stránky. Dále se kniha chlubí, že otázky jsou čistě praktické, nikoli odborné. Opět nemohu souhlasit a na několik odborných jsem zde narazil (např. s. 93), což opět ničemu nepřispívá. Když k tomu vezmu v úvahu, že tato kniha počítá s britským vzděláváním a v ČR je uplatňování mnohých myšlenek nereálné, je opravdu zbytečné si knihu číst, natož pořizovat. Tak snad bude další počin od tohoto nakladatelství lepší.

Kniha mi dala mnohé už v prvním čtení, nyní bude následovat další, více zaměřené na podněcování inspirace a nápadů pro vlastní výuku. Jelikož učím na VŠ, sice jsem "učitelem", nicméně pedagogické vzdělání nemám žádné, proto hltám všechny poznatky, které kniha přináší, otevřel se mi celý nový svět. Není tedy důležité, zda se zaměřujete "pouze" na výuku na základním/středním stupni či na cokoli jiného, přijde mi, že uvedené zákonitosti mohou v zásadě fungovat u výuky žáků jakéhokoli věku či kteréhokoli zaměření.