Ústředním tématem improvizovaných promluv, které Osho pronesl v raném období svého učení v Bombaji, je práce s myslí zaměřená na její osvobození od všech negativních vlivů společnosti. Během pouhých tří dní Osho dokázal odhalit cestu k nezávislé mysli, jež je základní podmínkou rozvíjení přirozeného potenciálu člověka. Zaměřil se na tři stavy mysli: na stav bez přemýšlení, na stav myšlení a na stav bez myšlení. V promluvách tradičně využívá různá podobenství a příběhy z dávné minulosti. Klade důraz na oproštění se od všech forem víry i přesvědčení a na vymanění se z davu, který člověka vede k průměrnosti a k slepé poslušnosti.