Začalo to celkem slibně. Nápad s vnitřním světem mobilních telefonů byl docela vtipný. Ale to bohužel samo o sobě nestačí. Když první povídka najednou v půlce skončila, byla jsem trochu překvapená a říkala si, že se k ní třeba autor vrátí někde dál. Nevrátil. A když už pátá povídka vyšuměla naprosto jalově do ztracena, přestala jsem mít chuť číst dál. Kdyby se Milan Tesař vykašlal na vymýšlení stále nových postav a příběhů, které nijak nekončí, a vzal jeden z nich a dokončil ho, možná by z toho mohla být opravdu dobrá povídka. Takhle je to jen jedna velká nuda s naprosto nevyužitým originálním nápadem.

Naprosto jedinecny, skvely napad. Pokazdy,kdyz mi zazvoní mobil, predstavim si jak nabehne kapela na podium a hraje vyzvaneci melodii. Kdyz vola přítel, vidim ,jak vstane od stolu a bezi na pódium,kde si oblekne cepici ,aby mohl byt spojen :-) :-) Nebo kdyz si pridam cislo na lekare, jak sjizdi po skluzavce, se snidani v ruce,jelikoz jsem si ho ulozila v dobe,kdy maji v ordinaci svacinku :-) :-) :-) :-) Proste bozi napad