„Ne jen tak lecjaká dřevěná námořnická hnáta. Je opatřena kloubem a vyřezána z toho nejkvalitnějšího dřeva“. Aldassék ez az utazó az atya, a fiú és a szentlélek nevében* (Pekelný vlak) Možná bych vás měl varovat před úvodem v této knize, který napsal Stephen R. Bissette. Nejen, že prozradí několik spoilerů, ale navíc začne vyjmenovávat příběhy, knihy a filmy, které Mike Mignola a Christopher Golden údajně použili jako inspiraci k napsání Baltimora. Pak se vám zdá všechno beznadějné, a říkáte si, „tady nic nového nebude, už to všechno někde někdy někdo použil“. Těm kecům nevěřte a plně se ponořte do příběhu … a klidně ten úvodní proslov vynechte. S úctou Terva. Citát: Možná jsem prokletý, ale ještě stále jsem člověkem. (Pekelný vlak) O scénáři se už asi ani nedá diskutovat. Je to prostě detailně propracovaný příběh, který snad každý, komu se tyto příběhy líbí, hltá jedním dechem. Kresba je přehledná a velmi zdařilá. Někdy jsou použity křiklavější barvy, ale to jen pro doladění jistých „dalších možností, kupřikladu totální vyhlazení“. Jedno tu také najdeme (Pekelný vlak) a použití granátu je přímo devastující. A naopak, co vám určitě zvedne chlupy na celém těle, je nádherná kresba v první kapitole příběhu Kostnice. Citát: Pokud jsem kdy viděl člověka, který touží zůstat bez povšimnutí, pak je to on. (Kostnice) Jak jste již asi pochopili, obsahuje tento svazek dva příběhy. První Pekelný vlak a druhý se stejnojmenným názvem, jako celá kniha, tedy Kostnice. Pekelný vlak je opravdu pekelný příběh, plno akce, výbuchů a smrti. Druhá, Kostnice, mě zas tak moc neoslovila. Je plná opakování a má pouze jeden nejistý finální souboj. Jako celek je to však dechberoucí, až vám žár proniká do plic. Komentáře k oboum příběhům si můžete přečíst zde: https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/baltimore-kostnice-400671 Citát: Dobrý nápad...až na to, že tu uhoříme! (Kostnice) * Žehnám tomuto poutníkovi ve jménu otce i syna i ducha svatého (Maďarsky)

Tohle bylo tak skvělé... Tak moc... Až mě napadla skoro hříšná myšlenka, jestli by se v nejlepším nemělo přestat. Ale protože náhodou, díky internetům a edičnímu plánu Comics Centra vím, že se nepřestalo, děkuju Miku Mignolovi, vyhlížím pokračování jako malý kluk a těším se, jak se při něm budu bavit a bát zároveň. Ale k téhle knize: Podivný vlak překonal všechna moje očekávání. Na střet Baltimora s Duvićem jsem se třásl, doufal jsem, že k němu dojde a bude stát za to.... No a je to prostě ještě lepší než jakákoliv moje představa. Druhý příběh Kostnice pak uzavírá jednu etapu Baltimorova tragického příběhu (ti, kteří četli Statečného cínového vojáčka, budou mít trochu náskok) a otevírá dveře do další, která je zase cítit po mrtvolách a ve které se bude náš hrdina znovu brodit po kolena v něčem, co rozhodně nebude voda. Tak sem s tím.