V křížové cestě ukazuje autor, dominikán Timothy Radecliffe, bídu člověka v nejrůznějších životních situacích, kterou Kristus vzal na sebe, aby se žádný, kdo je ve spojení s ním, necítil sám a opuštěný a spolu s ním překonával všechny těžkosti života a nakonec i smrt. Zastavení Křížové cesty zdobí ikony Martina Erspamera, OSB. Úryvek z XI. zastavení: Byl přibit na kříž, pevně přibit ke všem našim nezdarům, a ztotožněný s každým, kdo se zdá být pro druhé zklamáním: s dítětem, které nenaplnilo očekávání jednoho ze svých rodičů, s manželem nebo manželkou, u jejichž vztahu se ukáže, že stojí na hliněných nohách, i s knězem, který odešel ze služby. Ježíš bere do náruče všechny, jimž se zdá, že je Bůh opustil. Jeho silná milost působí ve všech, kdo mají dojem, že se jim život rozpadá na kusy a oni už s ním nemůžou nic udělat. V něm žádný život nekončí slepou uličkou. Nikdo nakonec nemusí být bezmocnou obětí. Náš život je koneckonců v našich rukách, protože On je drží. Papež Benedikt vybízí: Nechme se přibít s ním, nepodléhejme žádnému pokušení, abychom se odpoutali a ustoupili posměškům, které by nás k tomu chtěly svést." "Jeho náruč je na kříži rozevřená, otevřená pro každého, a ukazuje nám výšku a hloubku, šířku i délku Boží lásky, která nemá hranic. Tato nejtemnější chvíle, kdy nesvítí slunce ani měsíc, zjevuje slávu.