Jaroslav Róna je můj hodně oblíbenej výtvarník. Jeho sochu Franze Kafky kousek od školy mých dětí mám v Praze úplně nejvíc rád. K žádný jiný soše takovej vztah nemám a chodím se na ní koukat pravidelně, skoro každej všední den kolem ní projdu nebo projedu na kole. Výborná je i ta plastika na Ještědu a kdybych byl muzikant a vyhrál anděla, větší radost, než ta cena by mi udělala ta Cena. Ten nádhernej Anděl jako takovej. Kniha Sto kreseb odněkud nabízí pohled do Rónova deníku a přináší obrázky a k nim krátký textíky z výletů cestovatelských, ale i imaginárních putování někam do Rónovy fantazie. Těch 100 obrázků a zápisků k nim pomáhá nastartovat fantazii čtenáře a hledat za těmi glosami a moudry a objevy zvídavého pozorovatele Róny další moudra a objevy, které tu jsou třeba jen naznačeny nebo k nim vede zde započatá cesta. Sto kreseb odněkud se dá prolistovat za chvilku, ale ani náhodou se v tom rychlém prohlížení nevyčerpá. Spíš nutí člověka se k ní stále vracet a hledat v Rónových kresbách další a nové příběhy nebo poselství.