Perfektní čtenářský zážitek. Ačkoli zápletka, co se děje týče, pouze klouže po povrchu, obsahově je to plné silných myšlenek a chytrých polemik. Ovšem nic pro vyšší dívčí, James Smythe zůstává naštěstí ve srozumitelné rovině. Což je ještě podmíněno vztahem k hlavní hrdince, skrze jejíž charakter člověk mnohem lépe chápe technologické souvislosti. Životní příběh Laury Bowové je zkrátka natolik osobní, že vám nezbývá, než s ní prožívat každou jednotlivou dekádu a při poslední kapitole pak uronit slzu dojetí. Zároveň oceňuji, že po všech možných katastrofických scénářích přichází Organon s něčím jiným a nesnaží se umělou inteligenci populisticky démonizovat. Ta je totiž v dnešní době součástí - ať už se nám to líbí či ne - každého osobního počítače, mobilního telefonu či internetové aplikace. Pravdou je, že dobrodružné akce se tu rozhodně nedočkáte, ovšem díky literární stručnosti tady není prakticky hluchého místa a na to, že má román čtyři sta stran, je vám až líto, že končí tak brzy.

Podnětný román o umělé inteligenci, který není technofobní. Zázrak! V samém závěru pak připomene i epizodu ze seriálu BLACK MIRROR (série 3, epizoda 4) nazvanou SAN JUNIPERO (mimochodem taky téměř jediný optimisticky vyznívající díl v celé téhle řadě příběhů o dopadu rozvoje technologií na běžný život). Mnohé aspekty budou samozřejmě složitější, než jak je nastiňuje text, který se pokouší čtenáři trochu vyjít vstříc (ne ve smyslu myšlenkové plochosti, ale spíš ve snaze nezahltit jej technickými popisy). Autor evidentně chtěl, aby román působil spíš jako příběh ze současnosti (hrdinka je narozená v 80. letech), než "sci-fi z budoucnosti" (po kterém pak ke své vlastní škodě tendenčně - preventivně - nesahají nežánroví čtenáři). Takové to "it is happening now". Osvěžující pohled na problematiku, kterou spisovatelé obvykle nahlížejí spíš s varovně kynoucím prstíkem (ale ne, že by tato próza vůbec nereflektovala krize, jež mohou v dané souvislosti potenciálně nastat). Dobře vychovaná UI do každé rodiny! ;)