Zná ho celý svět. Jeho filmy zbožňují diváci nejen u nás, ale i v zahraničí. Dokonce až v dalekých Spojených státech amerických. Podařilo se mu totiž to, o čem si jiní mohou nechat jenom zdát. Nahlédněte do života režiséra Miloše Formana. Miloval ženy, mariáš a film. Psal scénáře, hrál, režíroval a díky tomu se seznámil s těmi největšími mistry ve filmovém průmyslu. Jeho vzorem, celoživotním přítelem a také spolupracovníkem byl Jean-Claude Carrière, o němž Forman vždycky tvrdil, že byl obdařen výjimečným talentem, neboť psát scénáře je nejtěžším údělem každého spisovatele. Vyžaduje sílu osobnosti a obrovský cit pro živý dialog. Carrière rovněž uměl rozhodovat o tom, kdy je obraz schopen vyjádřit myšlenku účinněji a efektivněji než mluvené slovo a v neposlední řadě věděl, o čem vypráví a proč. „Za svého působení ve filmu jsem se vlastně setkal jen s jedním spisovatelem, který je tímto výjimečným talentem obdařen ve svrchované míře. Jeho jméno je Jean-Claude Carrière.“ (Úvodní slovo ke knize Jeana-Clauda Carrièra Vyprávět příběh, Národní filmový archiv, Praha 1995, str. 7) Carrière bezpochyby je nadaný a má výjimečný talent, ale to, dodejme, Miloš Forman také. Vždyť to dokazuje sám fakt, že během své kariéry se mu podařilo získat hned tři filmové Oscary za nejlepší režii, a to za filmy Přelet nad kukaččím hnízdem (1975), Amadeus (1984) a Lid versus Larry Flint (1996). A možná, kdyby svůj film Vlasy (1979), odrážející dobu protiválečné revolty, kterou vyvolala válka ve Vietnamu, natočil dříve nebo naopak později, dočkal by se stejného úspěchu. Bohužel byl muzikál Hair zfilmován příliš brzy na to, aby mohl být považován za retrofilm a jako vzpomínka na dobu dávno minulou, avšak stále hojně diskutovanou, ale také přišel příliš pozdě jako svědectví a odraz tehdejší doby. Přesto dnes, troufám si tvrdit, neexistuje člověk, který by jméno režiséra Miloše Formana neznal. Kniha Miloš Forman v kostce, jejímž autorem je Jan Lukeš, ovšem není klasickou biografií. Naopak. Jednotlivé dílky z jeho života si musí čtenář chronologicky sestavit sám. Knihu můžete číst odzadu, můžete začít od začátku nebo uprostřed. Nezáleží na tom. Autorovi totiž nešlo o to, aby napsal biografii, kterých o Formanovi vyšlo už několik, ale aby se čtenář o tomto slavném československém režisérovi dozvěděl z různých zdrojů a z různých úhlů pohledu. Kniha se skládá z celkem osmi částí. V první se dozvíte něco ze zákulisí jeho kariérního života. V té druhé si můžeme přečíst útržky jeho zápisků a myšlenek. Ve třetí čtenář nahlédne i do jeho soukromí. Čtvrtá část obsahuje soupis všech filmů, na kterých se nějakým způsobem podílel, ať už jako herec, pomocný režisér nebo režisér. Pátá část je pak souborným přehledem jeho vlastních filmů. Šestá kapitola naopak pojednává o filmech, které byly o Formanovi natočeny. V sedmé kapitole najdete knihy, které byly o Formanovi sepsány nebo takové, na kterých se sám podílel. A v poslední části jsou otištěny texty, které o Formanovi pojednávají. Jak už jsem zmínila na začátku, nejde o klasickou biografii. Tato kniha slouží především tak, jak chcete, aby vám sloužila. Pokud hledáte ucelený přehled jeho díla, Miloše Formana v kostce jistě oceníte. Hledáte-li inspiraci a návod na to, jak se stát dobrým režisérem a jak trnitá k tomuto povolání vede cesta, knihu si rovněž přečtěte. Pokud jste o Miloši Formanovi nikdy nic nečetli a chcete se o něm dozvědět víc, sáhněte právě po této knize. Jestliže chcete vědět, jak Miloš Forman ovlivňoval dobu, v níž žil, jak na něj reagovali jeho kolegové, nevynechejte ji. Jan Lukeš podává čtivým způsobem svědectví o člověku, jehož dílo dodnes víří vody celého filmového světa a to přeci stojí za pozornost.

Je to takový bedekr a průvodce po životě a tvorbě Miloše Formana. Je to dobře napsané, ale strukturou a některými příspěvky mi to přišlo vcelku jalové, když vezmu v potaz co už v češtině o Formanovi vyšlo. Obejvným (a notně bizarním jak z Formanova filmu) byla v závěru přetištěná část rozhovoru s normalizační filmově kritickou stár Janem Klimentem. Jinak má kniha moc pěknou grafickou úpravu.