Hlavní postava románu, klinický psycholog, vztahuje své úvahy o převyprávěných událostech k tématu synchronicity. Leitmotivem děje je tedy jeho přemítání o synchronicitě z pohledu, C.G. Junga doplněné o příležitostné porovnání se Z. Freudem a o pikanterie známé z životů těchto současníků (je otázkou, do jaké míry se autor sám vyžívá v intelektuálních poučkách a do jaké míry je tato Jungovsko-Freudovská červená linka dějem záměrným prokreslením charakteristiky hlavního hrdiny). Tento narativ důvtipně ukotvuje do precizně promyšlené kompozice dramatických událostí s detektivní zápletkou. Čtenářskou pozornost strhne řada překvapivých souvislostí, erotický náboj některých pasáží, i barvité, realistické vykreslení, postav. Nechybí humor. Hloubku hlavní postavy mj. podtrhává jeho všudypřítomná existenciální krize. Přesto, že román obsahuje mnoho vrstev, je psán lehkou rukou, a také se zlehka čte. Ojediněle bych uvítala méně (do)vysvětlování, ale závěr prostě nemá chybu. Doporučuji jako pikantní víkendovku.