Docela rád bych si tu přečetl názor na komiks od nějaké ženy, či dívky. Zatím jsem četl komentáře jen od divných, zoufalých chlapů, se sebevražednými sklony, nebo chutí na malé děti. OK, mám čerstvě dočteno a tak mi přijdou všichni chlapi divný, včetně mně. Není to taky divný? Myslím kdo nejvíc tohle dílo čte? Kdo je vlastně cílovka komiksu? První co mě napadlo při čtení, jak dokáže Clowes vystihnout komunikaci dvou puberťaček. A hned na to mě napadlo. A jak já to vlastně můžu posoudit? Je to vůbec o těch puberťačkách? Taky mě zajímalo, jak Clowes vlastně vypadá, protože víte proč. A v jednom z těch článků jsem konečně narazil i na názor nějaké ženy, kde popisuje toto dílo jako zpověď muže ve středním věku (de facto autora). Cvak. Tento názor sdílím a začíná mi to dávat smysl. A celý mi to najednou přijde strašně geniální. Ale ne tak geniální, abych tomu dal plnou palbu. Na tom konci jsem chtěl, aby mě v těch "nostalgických" emocích vykoupal, ale bylo to tak krátké, že jsem si nestihl ani připravit kapesníky. Film jsem taky kdysi dávno viděl a je jasný, že se na něj musim podívat znova. Jinak to nejde.

Lehké a zároveň těžké časy dospívání. Být plný emocí, ale přitom se tvářit a chovat, jako že o nic nejde, být za všech okolností cool a nad věcí. Zpočátku to vypadá jen jako série vtipných hlášek, avšak postupně vše dostává širší záběr a konec jako nevyhnutelná srážka s realitou je zajímavým vyvrcholením povedeného příběhu (i když možná by si konec zasloužil o něco více stránek).