Bellamyho dielo Absolutní válka si zaslúži absolútne hodnotenie. Titulov o II. svetovej vojne je nepreberné množstvo, ale tento v celej plejáde z mnohých dôvodov vyniká. Objemná kniha má takmer 800 strán a venuje sa čiste východnému frontu- vojne medzi nacistickou Nemeckou ríšou a Sovietskym zväzom. Rozhodne sa nejedná o suchopárny a do najmenších podrobností dovedený popis jednotlivých vojnových akcií. Tie sú poctivo ale s patričným nadhľadom popísané, včetne rozličných štatistických údajov týkajúcich sa jednotlivých frontov a operácii, ale do takej miery, aby čitateľ nestratil celkový nadhľad a neutopil sa v detailoch. Bravúrne autor popisuje organizačnú zložku vojny v Sovietskom zvaze, od kolosálneho presunu priemyslu z ohrozeného západu krajiny na Ural či Sibír, po totálne zapojenie celej spoločnosti do služby jedinému cieľu- vydržať nápor, otočiť koleso dejín a napokon i zvíťaziť. Veľká pozornosť je venovaná i niektorým bežne opomínaným faktorom- napríklad úlohe NKVD vo vojne ako aj úlohe žien v Červenej armáde. Príslušníci NKVD neboli len tajní, ktorí železnou rukou ovládali celú spoločnosť, i keď aj to riadne prispelo k víťazstvu v tomto konflikte. Tieto divízie taktiež bojovali po boku regulérnej armády a vyznamenali sa napríklad pri obrane Leningradu i Stalingradu. Väčšinou mali dokonca lepší výcvik, morálku i vybavenie než obyčajná armáda. A čo sa týka úlohy žien, bojovalo ich takmer 2 milióny. A neboli to len zdravotníčky či ošetrovateľky, veľa ich slúžilo v letectve a mnohé bojovali v prvej línii, častokrát statočnejšie než ich mužskí kolegovia. Veľkú pozornosť venuje autor aj jednotlivým hlavným aktérom vojny, predovšetkým Stalinovi a jeho najdôležitejším vojvodcom. Podrobne analyzuje, ako dospeli k rozhodnutiam, prečo sa rozhodli práve tak a nie inak, ako aj tomu, aké mali tieto rozhodnutia dôsledky. Parádne popisuje postupný vývoj stratégie sovietskej armády, ktorá bola prakticky 2x kompletne vymazaná z povrchu zemského a v podstate až jej 3.vydanie sa stalo onou víťaznou verziou, ktorá došla až do Berlína. V tomto diele je veľmi veľa vecí a faktov, ktoré by stáli za zdôraznenie, ale to by som sa musel rozpísať na veľa strán. Ešte na záver mi nedá nespomenúť niektoré pikošky, ktoré poľudšťujú aj takých tyranov akým bol Stalin. Ten mal vyvinutý nielen svojský zmysel pre lišiacky humor, ale počas vrcholného ohrozenia Moskvy ako jeden z mála zostal v metropole. Protiletecký kryt mal zhotovený v stanici metra, kde prespával na matraci za stenou z preglejky, pričom okolo jazdili vlakové súpravy! Alebo vtipná príhoda o tom ako sa i najstatočnejší maršál bál svojej... lekárky! Nechcem sa už ďalej zoširoka a nadšene rozpisovať, na záver snáď len dodám, že táto výnimočná kniha by si odo mňa vyslúžila mimoriadne hviezdičiek šesť.

Velkolepé dílo o Sovětském svazu napříč celou druhou světovou válkou. Dopodrobna zpracované dílo začínající před válkou, vysvětlující současnou vojenskou strategii a situací před operací Barbarossa. Stalin věděl o chystaném útoku, ale Sověti vlastně nemohli nic dělat, aby se do pozice agresora nedostali sami. První týdny války byly tragédií, Němci se dostali strašně rychle hluboko na území Svazu, nicméně už v té době vzklíčily první zárodky neodvratné porážky, a to že se Stalinovi podařilo při ústupu přestěhovat obrovské množství průmyslu z válených oblastí až k Uralu, dále fronta se rozvíjela jak zvětšující se trychtýř, tudíž byla síla německé armády rozmělněna, také neodhadnutí průmyslu kvůli malému doletu průzkumných německých letadel, mnoho Hitlerových chyb strategických, jako neustálé měnění cílů, což bylo proti všem vojenským příručkám a autor vypichuje, že již do zimy roku 1941 se Němcům nepodařilo dobýt Moskvu ani Leningrad, a tudíž už nemohli i kvůli kolísajícímu zásobování fronty válku vyhrát a následující rok, ač byl ještě pořád kritický, znamenal, že Sověti už nemohli prohrát. Výborně je popsáno úsilí při zásobování Leningradu, zákulisí v Kremlu, Stalinova vychytralost, a především úchvatná protiofenzíva Rudé armády, vedená schopnými generály. Výborně jsou popisovány, veškeré ztráty, zásobování, výzbroj. I přes pomoc Západních spojenců je líčeno, bez jakékoliv propagandy, že Rudá armáda bojovala roky sama, a ještě k tomu na svém území, Stalinovu režimu se mimořádně podařilo vlastenecky zmobilizovat celou zemi a podřídit veškerou výrobu pro válečné účely. Každopádně na hrdinství a oběti obyčejných lidí v boji proti nacistickému Německu by nemělo být opomíjeno.