Objednávka

Ve jménu zítřka

Ve jménu zítřka
Tištěná kniha

75 % (30 Hodnocení)

Ve jménu zítřka

75 % (30 Hodnocení)

Tištěná kniha - vázaná s laminovaným potahem a přebalem

rok vydání 2019

346 Kč

Běžná cena 349 Kč

Ušetříte 3 Kč

Vyprodáno

Podrobnosti

O knize

Cesta na líbánky, která sotva začala, se změnila na noční můru bez konce a na boj o přežití. Velmi emotivní, syrový, upřímný a přitom velmi čtivý – takový je román Ve jménu zítřka Thomase Blanca. Příběh Alana, který utíká před nepojmenovaným nepřítelem, Vás k sobě připoutá a pustí až dlouho po dočtení. „Ve jménu...
Cesta na líbánky, která sotva začala, se změnila na noční můru bez konce a na boj o přežití. Velmi emotivní, syrový, upřímný a přitom velmi čtivý – takový je román Ve jménu zítřka Thomase Blanca. Příběh Alana, který utíká před nepojmenovaným nepřítelem, Vás k sobě připoutá a pustí až dlouho po dočtení. „Ve jménu zítřka” je kniha o síle...
Cesta na líbánky, která sotva začala, se změnila na noční můru bez konce a na boj o přežití. Velmi emotivní, syrový, upřímný a přitom velmi čtivý – takový je román Ve jménu zítřka Thomase Blanca. Příběh Alana, který utíká před nepojmenovaným nepřítelem, Vás k sobě připoutá a pustí až dlouho po dočtení. „Ve jménu zítřka” je kniha o síle lidského ducha, o pudu sebezáchovy, o touze přežít a také o tom, že člověk ve skutečnosti zvládne mnohem víc, než si myslí. Vždy, když máte pocit, že jste u konce s dechem, stačí zvednout hlavu, rozhlédnout se a vyrazit kupředu. Tak jako hlavní hrdina tohoto příběhu. Mladý muž, který měl všechno, o čem kdy snil…. a během několika minut to ztratil. Teď je sám v nehostinné krajině a touží dostat se domů. Ale existuje vůbec ještě nějaké doma?

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

75%

(30 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

19.7.2019

64

Truchlení má smysl, jenom když vede ke klidu. Netrap se věcmi, které nezměníš. Mysli na budoucnost. Mysli na mě... Vždy, když začnu číst nějakou prvotinu, mám obavy. Spisovatele neznám, nemám ponětí, co od něj mohu očekávat a tak toho ani raději moc neočekávám. Ne jinak na tom je Thomas Blanc. Hned v první kapitole mě zatrnulo. Začalo to jako „skoro“ červená knihovna. Druhá kapitola, to už...
Truchlení má smysl, jenom když vede ke klidu. Netrap se věcmi, které nezměníš. Mysli na budoucnost. Mysli na mě... Vždy, když začnu číst nějakou prvotinu,...
Truchlení má smysl, jenom když vede ke klidu. Netrap se věcmi, které nezměníš. Mysli na budoucnost. Mysli na mě... Vždy, když začnu číst nějakou prvotinu, mám obavy. Spisovatele neznám, nemám ponětí, co od něj mohu očekávat a tak toho ani raději moc neočekávám. Ne jinak na tom je Thomas Blanc. Hned v první kapitole mě zatrnulo. Začalo to jako „skoro“ červená knihovna. Druhá kapitola, to už bylo maso. Možná by bylo dobré pro lepší efekt začít obráceně. Nejdřív druhou kapitolou a pak první. Ono mě to totiž trochu odradilo a obavy narostly. Začátek příběhu je velmi důležitý. Naštěstí se to pak rozjelo...vlastně rozešlo, protože příběh je převážně o chůzi. Citát: Dřív jsem lovil jídlo tak z pultu v supermarketu, dneska by se mi hodily schopnosti neandrtálce. Kniha je rozdělena na tři části. Část první je vlastně příběh muže, jenž po nenadálém smrtícím útoku na lidi, putuje z Itálie do Čech. Pěšky. S hlavním hrdinou, Alanem, se seznamujeme někdy v druhém roce putování a hlavně ho poznáváme z flashbacků z doby před útokem. Část druhá je spíše o nesnázích při putování. Je to celkem nevýrazná část pojednávající spíše o jídle, pití, shánění jídla, shánění pití, jídle, pití atd... Malá ochutnávka: Tohle je jako začátek nějaké klasické vyvražďovačky. Nejdřív pohoda, normální den, cesta na líbánky, hlavní aktéři šťastní, aby se nakonec všechno obrátilo v pořádnej průšvih. Část třetí je vyvrcholení. Vysvětlení. A hlavně je to o rozhodování. Zdůvodnění, proč se to všechno stalo mě roztleskalo. Jak by řekla jedna místní uživatelka, (z Mostu) po vyslovení tohoto názoru se ocitneš na černé listině. A já musel zatleskat panu spisovateli, že tuhle myšlenku použil a dovedl jí do konce. Co mě naopak hodně zklamalo, bylo rozhodnutí hlavního hrdiny Alana. Kdyby mu pan spisovatel vnuknul opak a donutil ho k jinému konci, dal bych čtyři hvězdy. A ještě je tam jedna situace ke konci příběhu, tu kdyby pan spisovatel dovedl do "ironičtějšího" konce, dal bych 100% Takto to zůstává na 60% Citát: Rozhodla jsem se netrápit minulostí. Tu nezměním, ale budoucnost ano, a konečně před sebou nějakou vidím. Sečteno podtrženo; Zápory - moc chození a nudné části seznamů nalezeného jídla, které se dost často opakují. Jednotvárnost bez přidaného napětí a akce. Skoro absence humoru a zbytečný sarkazmus na konci příběhu. Alanova nevyrovnanost v úsudku a měnění názorů. Klady – Krvavé scény na počátku příběhu, návod, jak přežít, nebo se o to alespoň snažit, finální vysvětlení události, částečně i pointa samotná a v neposlední řadě i rychlost se kterou se příběh čte, protože nevyžaduje zbytečné přemýšlení (pozdrav pro uživatelku Klary471) Citát: Poprava je poprava. O tom lidstvo ví svoje.
Číst více Číst více
27.8.2019

42

„Samota dokáže s lidskou myslí různé věci. Většinou nutí myšlenky točit se v kruzích. Ty samé nápady, ty samé strasti, strachy a naděje. Neustále dokola. To, co je v jednu chvíli směšná myšlenka, může za pár týdnů v hlavě bez cizího názoru, vykvést v paranoidní realitu.“ Konec světa je téma, kterým se lidé zabývají už od nepaměti. Vlastně asi už od té doby, kdy jsme si uvědomili, že jsme smrtelné...
„Samota dokáže s lidskou myslí různé věci. Většinou nutí myšlenky točit se v kruzích. Ty samé nápady, ty samé strasti, strachy a naděje. Neustále dokola. To, co je v...
„Samota dokáže s lidskou myslí různé věci. Většinou nutí myšlenky točit se v kruzích. Ty samé nápady, ty samé strasti, strachy a naděje. Neustále dokola. To, co je v jednu chvíli směšná myšlenka, může za pár týdnů v hlavě bez cizího názoru, vykvést v paranoidní realitu.“ Konec světa je téma, kterým se lidé zabývají už od nepaměti. Vlastně asi už od té doby, kdy jsme si uvědomili, že jsme smrtelné bytosti, v tu chvíli nás totiž začaly trápit představy o konci – světa, nebo civilizace. Takže lze s přehledem říct, že se jedná o téma veskrze populární :-). Patřím mezi pravidelné čtenáře post-apo i sci-fi, mám tak celkem s čím srovnávat a Thomas Blanc se svou prvotinou z toho vůbec nevyšel špatně. Majíc totiž v rukou prvotinu od neznámého autora, dalo se očekávat ledasco, ale nebojte se, žádný „průšvih“ se nekonal :-), vlatně docela milé překvapení, a to hned, jak jsem vzala knížku do ruky, její přebal je totiž příjemně sametový a navíc upoutá pěknou ilustrací, tak nějak celkově mě knížka zaujala svou grafickou úpravou, první z *, které uděluji, je tedy rozhodně za ní, věřím ale, že ani obsahem nebudete zklamaní. Anotace slibuje zajímavý námět a nové, neotřelé, či šokující pojetí tématu. Tak přiznávám, šok se úplně nekonal, ovšem ani žádné zklamání. Vlastně jsem byla docela spokojená, a to není málo, obzvlášť u prvotiny. Autor měl příběh dobře promyšlený, a to až do detailů, děj byl plynulý, s víceméně vhodným střídáním napětí a popisných částí objasňujících události. Nejvíc mě asi zaujala právě skladba textu, kdy k objasňování TOHO (příčin a následků) dochází retrospektivně, postupně během příběhu a graduje s jeho závěrem – jednoznačné plus a jasné celkové 3* mého hodnocení :-). Škoda těch dvou, které jsem musela z hodnocení odebrat, byly to vlastně detaily, které rozhodly, jenže myslím, že docela důležité, protože právě ty dělají příběh výrazně nadprůměrným čtením. Pro autora je to těžké, má v hlavě námět, promýšlí strukturu a formu textu, a především, chce vyprávět, takže to jsou právě detaily, které mu, ve vyprávěcím zápalu, můžou proklouznout mezi prsty, problém je, že právě ty pak tvoří text plynulý, a způsobují „komfortní“ čtení. Slabinou téhle knížky je tedy podle mě její korektura, jsem přesvědčená, že téhle knížce by strašně moc pomohla daleko pečlivější. Protože je to právě korektor, který by mohl autora upozornit, třeba na to, že popisy jsou místy zdlouhavé, občas zbytečně podrobné, zabíhající do zbytečných detailů, na začátku knihy až kýčovitě jednoduché, a které, jak psali někteří čtenáři, ve výsledku nudí, odpoutávají od děje. A nebo na to, že dialogy, jsou, právě naopak, místy uspěchané, nedořečené a useknuté, často v místech, kde by se čtenář možná rád dozvěděl trochu víc, právě v dialogu je možná nejsnazší připoutat čtenáře k ději, a to se ne vždy úplně dařilo. Vesměs se jedná o záležitosti, které „praští do očí“ až během četby, a na které mohl autora někdo při prvotním čtení upozornit, a možná mu taky říct, aby ještě trochu promyslel užití jazyka, totiž celkem nápadně (a za mě ne úplně vhodně) se míchá spisovná mluva s nespisovnou, s občasnými pokusy o akčnější, a tedy drsnější řeč, a pak jednoduchost až prostota s celkem zajímavými psychologickými či filozofickými vhledy, a to nepůsobí moc věrohodně (viz. komentáře níže), spíš to „bije do očí“. Za sebe bych hlasovala pro to držet se spíš, vzhledem k žánru a pak kvůli větší věrohodnosti příběhu, té nespisovné mluvy, přeci jen, když je všechno na draka, očekáváte od hrdiny asi trochu drsnější vyjadřovací prostředky, alespoň já bych je určitě použila :-), a informace /zvlášť ty banálně jednoduché/ trochu protřídit. Co mi naopak připadalo v pohodě a celkem věrohodné byly vnitřní myšlenkové pochody hlavního hrdiny, protože, aby to nevyznělo špatně, tahle kniha si příliš velkou kritiku nezaslouží, spíš naopak, možná bych s autorem trochu polemizovala, taky o jeho představě průběhu apokalypsy, jsem ovšem přesvědčená, že by se jednalo o konstruktivní dialog, tudíž to považuji spíš za plus téhle knihy, vyvolává totiž ve čtenáři jednoznačně spoustu otázek, nutí zamýšlet se, a to mě na ní nejvíc bavilo. Jednoznačně kladné body si pak u mě získala i za své ekologické poselství a v tomto duchu budoucí vizi, v tomhle směru, můžu jen říct: „jedeme s autorem na stejné vlně“ :-). „Nikdo z nás neví, do jaké doby a prostředí další generace vyroste. Vypadá to, že se budou mít skvěle, jenže … nakonec se najde někdo, kdo to bude chtít změnit. Vždycky se někdo takovej najde, a pak to může chytit spád, že budou všichni zírat. Doufám ale, že u toho já už nebudu.“
Číst více Číst více

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat