Další díl a další příběh z dob legendárního Horova kacířství. Tentokrát je zaměřeno na primarchu Fulgrima a Císařovy děti. Je to studie posedlosti po dokonalosti, příběh nekonečné pýchy a neodvratného pádu. Je to odporná a nezadržitelná cesta do lepkavé pavučiny chaosu, do spárů Temného prince, slastná a zkažená cesta do tenat té, která žízní. Je to cesta postupné korupce, plíživého našeptávání ke zradě a pochybnostem a neúprosného démonického vlivu Empyreanu. Je to trnitá cesta šílenstvím, slastí a bolestí, krví a hnusem, potěšením a zoufalstvím, cesta za hranice rozumu, za hranice šílenství. Je to pohled do hlubiny, pohled do temnoty a tentokrát se hlubina i temnota žádostivě a hladově dívá zpět. Je to kakofonie příšerných zvuků, násilí, drcených kostí, ohavné a bezbožné smrti, sexu a panen extáze. Warp bere vše a ta, která žízní se kroutí slastí a lačně konzumuje, jako neuchopitelný hladový had, jako hemžící se červi, jako něco hnusného, slizkého a ohavného a zároveň neodolatelně svůdného ve své odpornosti. A tak se milénia trvající plán zrady nezadržitelně blíží ke svému cíli.

Pýcha předchází pád, edice W40k. Když člověk odhlédne od toho, že kniha jede podle zcela totožné šablony jako její předchůdkyně (včetně postav - od prvních zmínek o libovolné z nich je vám zcela jasné, jakou úlohu budou plnit), ten pád nafrněného primarchy a jeho legie do otevřeného šílenství je vpravdě velkolepý.