Intriky, mocenské boje a rodinné tragédie na carském dvoře. Tihle Romanovci se vážně čtou jako román. Dílo ač obsažné, je psané zajímavě a poutavě. Autor nám Romanovce představuje na pozadí historie jako živé lidi s jejich slabostmi, excesy, touhami, úchylkami, pýchou, pokorou a náboženským zapálením vedle promiskuity, alkoholismu a duševních poruch. Mimochodem, nikdy jsem nechápala, proč se rodové linie odvíjejí „po meči“. Právě u této knihy mě to hodně pobavilo, protože od Kateřiny Veliké je pravděpodobně velmi těžko říct, co to za dynastii vlastně Rusku vládlo. Smekám. Seznam použité literatury je úctyhodný. Autor musel pročíst snad všechny deníky a deníčky, co byly k mání, ale díky tomu napsal dílo, které je převelice lidské. Navíc svou obsažností pomůže pochopit dějinné události, týkající se Ruska, a to jak Ruska minulého, tak i toho současného. Několik odkazů na sovětské a posovětské pohlaváry včetně Putina jsou velice trefné. Někteří předčitatelé autorovi vyčítají bulvárnost. Jistě. Ale na rozdíl od bulváru vychází z dopisů a deníků a podle mě tím uvedené postavy získávají na lidskosti. Kromě již zmiňovaných Židů a ruského antisemitismu zmiňuje smutné osudy i jiných národů. Kolik z nás, Čechů, dokáže posuzovat události z před a za protektorátu s odstupem? Je to vždy úhel pohledu nás, čtenářů a podle toho taky hodnotíme. Já doporučuji hlavně těm, co by se rádi dozvěděli něco o historii a bojí se suchopárných publikací. Tahle suchopárná rozhodně není.

Na môj vkus hrozne bulvárne, zbytočné vypichovanie nechutných násilností, pripomína mi to jeden v súčasnosti veľmi populárny pseudohistorický seriál - fanfáry pre ľudskú úbohosť. Autor sa sústredil na najprimitívnejšie mozgové centrá, škoda..