Přestože kniha neobsahuje ekonomické teorie ale (ověřitelné) dějiny, možná by mnoho teoretických ekonomů dostala blíže k skutečné eknomice. Kniha popisuje kontrast mezi tím, jak továrny posunovaly hranice toho, co je pro lidi možné a jak zvedaly životní úroveň, na druhé straně si však všímá i toho, že mnoho dělníků uvrhly do velmi špatných podnínek, někdy velmi blízkých otroctví a že jen koordinovaná spolupráce dělníků při stávkách a hromadné protesty mohou nakonec za zvýšení celkové životní úrovně - i když dělníci nedosáhli svého přímo v továrně, přiměli k činu vládu. Kniha popisuje i několik výjimek, kdy továrny přímo zvýšily životní úroveň bez stávek a prostestů, ale ukazje, že toto zvýšení zpravidla nemělo dlouhé trvání a vznikalo za sepcifických podnínek. Kniha neposuzuje, zda jsou továrny dobré nebo špatné, ale ukazuje, že za pokrok jsme zaplatili určitou cenu. Ukazuje první textilní továrny v Anglii a Americe, nástup hromané výroby oceli, fordismus, továrny v socialistickém bloku a nakonec i továrny v součastné Číně.

Ke skvělému komentáři předchůdce pouze dodám, že vše v románu vychází ze skutečných kapitalistických poměrů v USA, jak se lze přesvědčit i ve strhujícím románu Jacka Londona: Železná pata (1945) www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/zelezna-pata-94365?lang=cz . Pro zájemce o vhled do principů vykořisťování v dalších sektorech lidské činnosti poslouží některá odborná kniha Jana Kellera (Tři sociální světy, apod. www.databazeknih.cz/vydane-knihy/jan-keller-4413?orderBy=rno )