Jeff Smith musí mít Kůstka od prvního dílu promyšleného, to je jasné, protože kdyby neměl, tak by všechno to, co se děje v téhle knize (a že se toho děje hodně), mohlo působit... No, jinak a rozhodně ne tak přirozeně. Atmosféra zase o něco potemněla a ačkoliv je to pořád ukrutná sranda, umí to být i bezmála osudové. Co bude dál? Netroufám si ani hádat.

Tohle už není ta pohádka z prvních dvou knih. Tohle je Společnost prstenu i Dvě věže zároveň. Tohle je předvečer druhé světové války. Tady už se jedou bomby. Jeff Smith je vážně machr a dokonale tady proplétá a graduje několik zápletek najednou. Jednak je tady odmítání a následné přijetí břemene vyvoleného, potom tady máme dokonalou ukázku populismu a xenofobie a jejich zneužití (Hitlera jsem na jednom panelu vážně skoro viděl), no a nakonec spousta dalších drobnějších linek. Na humor už tu moc místa nezbývá, ale pořád tu je. Přitom je to pořád i pro děti. Přečetl jsem to doslova jedním dechem.