Váhám mezi 3 a 4, ale vzhledem k tomu, že během četby jsem uvažovala i o 5, nechám více. Knížka je příjemná na pohled, taková poctivě vyrobená a zbytečně nenabývá objemu poloprázdnými stránkami. Téma románu je neotřelé, zajímavé. Nakonec ale musím přiznat, že mě v ději občas něco zaráželo a nadšení z četby ke konci kolísalo. Hrdinka je žena po čtyřicítce a její rodinné a vztahové trampoty mě bavily mnohdy více než ta sezení. Ale zároveň jsem se dozvěděla něco více o práci psychoterapeutů, která, má-li být prospěšná, vyžaduje určité schopnosti a znalosti. Doporučuji přečíst a udělat si vlastní názor.

Trochu předvídatelný příběh, který ukazuje nesnadnou cestu ke skutečné profesionalitě v oboru psychoterapie vzhledem k osobnímu příběhu. Nečte se úplně špatně, ale rozhodně nic zásadně objevného. Ani Gail si mě svým přístupem příliš nezískala. Hodně bude záležet na pohledu čtenáře na psychoterapii. Pokud máte zdravou nedůvěru a dáváte přednost vypovídání se blízkému příteli, spíš vás to ve vašem postoji utvrdí. Z druhé strany, kdo má tendenci psychoterapii trochu přeceňovat, může v příběhu objevit její lidský rozměr. Tři a půl :o) Líbil se mi závěr s přesahem do osobní historie autorky. Asi se vyplatí poslechnout si rozhovor s ní.... https://www.youtube.com/watch?v=dVbSkpYoui4