Jako člověk, který je „chladný ve víře“ jsem na představení P. Josefa Prokeše, do žabovřeského kostela Panny Marie Pomocnice, vstupoval bez většího očekávání. Dojmy z Žabovřeského rozmlouvání však ve mně rezonovaly natolik silně, že jsem sáhl po představené knize. Domnívám se, že žádná kniha vám nemůže změnit život. Ostatně každá transformace vyžaduje jistý čas, a pokud má být pravdivá, pak musí vzejít jedině z vlastního srdce. Co vám ale naopak dát může, je jiný úhel pohledu. Známý citát Saint-Exupéryho, „Co je důležité, je očím neviditelné“ tak dostává zcela reálný obrys. Pozorný čtenář si díky této knize může vyzkoušet, jak lze vnímat slova vnitřním pohledem. Určitě doporučuji všem, už z toho důvodu, že kniha není cílena na nějakou konkrétní skupinu jako třeba Nevyžádané rady mládeži od M. Váchy, ale je spíše pobídkou k dialogu.

Výborné rozjímání o konstituci papeže Františka Evangelii gaudium v situaci naší církve a naší vlasti. Josef Prokeš dává dost podnětů na zamyšlení se nad tímto textem v naší situaci a v našich podmínkách. Mrzelo mě jen, že kniha není příliš stylisticky propracovaná. U začínajícího autora to lze pochopit, na druhou stranu tady mohl hodně pomoct dobrý redaktor. A to už ani nemluvím o překlepech a dalších chybách, kterých určitě taky mohlo být v knize méně. Za redakční práci tentokrát nemůžu nakladatelství Portál úplně pochválit. Nejvíce na mě zapůsobila otázka autorovy profesorky: "Vezmi si vaši Českou republiku. Máte tam tak zajímavý začátek křesťanství. Tolik světců. Také reformace u vás probíhala nevšedním způsobem. A když si vezmeme éru komunismu. Tolik věřících laiků, kněží a řeholnic, kteří opravdu obstáli. Dokázali být věrní Kristu i během pronásledování. Po revoluci máte zase velmi zajímavou zkušenost se sekularizací. Proč o vás v dnešní Evropě není více slyšet? Co vlastně teď jako církev v České republice řešíte? Čím se zabýváte? Vždyť s historií, poklady a zkušenostmi, které nesete, byste mohli být lídři hledání nových cest křesťanství v Evropě. A zdá se mi, že Evropa vás teď hodně potřebuje. Je přece jasné, že je nutné hledat, jak dál žít křesťanství v postmoderní době. A protože si myslím, že jste vybaveni tolika věcmi, které by mohly pomoci celé Evropě, trochu se divím, jak to, že o vás není víc slyšet."