Píše se rok 1939 a slečny Staša a Olga Jílovských otevírají oficiálně Fotografický ateliér OKO na Národní třídě, v půdních prostorách Topičova domu. Nutno dodat, že zde pracovaly již dříve. Obě dvojčata chodila zprvu na Drtinovo dívčí gymnázium na Smíchově. Po rodinné dohodě skončily v kvartě a přešly na Grafickou školu se zaměřením na fotografii. Měly výborné učitele, zejména Jaromíra Funkeho a Josefa Ehma. Fotografování je provázelo celý život a kvalita snímků v této knize je na úrovni. O vše se zasloužili pánové Rudolf Jílovský otec dvojčat, zvaný "tatíček", člen kabaretu Červená sedma a dlouholetý ředitel Nakladatelství Frant.Borový. Rodiče děvčat se sice rozvedli v r.1928, ale tatíček se s dcerami pravidelně stýkal a také je učil fotografovat. Pak zde byl mladý Adolf Hoffmeister, zvaný Ada, nový přítel maminky Staši, který děvčata učil uměleckému vkusu a malování. Dle údajů v knize, byl to právě on, kdo významně přispěl finančně k vzniku jejich fotoateliéru. V knize jsou vzácné fotografie z mládí děvčat, která byla díky rodičům ve stálém styku s dětmi Herbenů, Guttfreundů, Peroutků, dědečkovy nejmladší dcery Diny (pouze o 2 roky starší než dvojčata), malé"Honzy" Krejcarové, dcery Mileny Jesenské, největší přítelkyně jejich maminky. Ze snímků je vidět, že měly velmi šťastné dětství. Jinak tomu bylo po válce a zejména po roku 1948, kdy sestrám odebrali živnost. Mladší Ola, autorka knihy píše, že jí to nevadilo, protože pečovala o své tři malé dcerky a Staša žila s manželem Ivo Fleischmannem v Paříži, kde Ivo F. pracoval na čs.ambasádě. Po r.1968 se již do vlasti rodina sestry, z Francie nevrátila. K tomu došlo až v r.1989. Fascinující je nápad autorky, která si se svou nejstarší dcerou dala práci, vybrat ty nejlepší (a velmi vzácné) snímky do knihy (zprvu soukromý tisk). Tu chtěla věnovalat sestře k jejím 100.narozeninám (* 24.9.1919). Osud rozhodl jinak, Ola se toho nedožila, zemřela o pět let dříve. Dokončení se ujmula její dcera Anna, která prosadila vydání knihy pro veřejnost v r.2019 ! 100-letá paní Staša musela mít z toho vzácného a krásného dárku určitě radost. Kniha je vzácná v tom, že obsahuje množství unikátních a doposud veřejnosti neznámých snímků, třeba prominenta jejich fotoateliéru Karla Čapka (červen 1938), kterého tam doprovodil možná k poslednímu fotografování tatíček děvčat. Zajímavé je foto do ilegální průkazky zarostlého Julia Fučíka (r.1941), snímky maminky dvojčat s M.Jesenskou, či výletní plavba osobností - Gočára, Voskovce a přidružených Mánesovců po Vltavě. Zřejmě nejvzácnější je společné foto Staši a Oly s Bořkem Dohalským (výlet na Rabštejn 1935). Mé velké díky patří Milé Maruš, bez jejichž informací bych se k tomuto knižnímu klenotu vůbec nedostal.

Při pročítání a prohlížení tohoto rodinného alba se návštěvy určitě nudit nebudou.