Paměti dosud nebyly souhrnně publikovány – důvodem byl nejen jejich obrovský rozsah a nepřipravenost rukopisu k vydání, ale především mnohé kontroverzní názory, které nezapadají do „tradiční“ interpretace protektorátu. Klimentovy životní zkušenosti zcela popírají černobílé dělení společnosti na odbojáře a kolaboranty a velmi problematizují otázku legitimity státní moci, konstruktu totalitarismu i filozofie viny a trestu. Jeho dílo ukazuje úředníka ve vleku dějinných zlomů, který někdy idealisticky, někdy naivně věřil v právo a spravedlnost a který se nacistickou i komunistickou totalitu, jež je neuznávaly, snažil donkichotsky přežít právě jejich prostřednictvím. Kombinaci historio- grafické práce, subjektivních interpretací, epizod z úřednického života a rozsáhlých politologických a filozofických úvah neobsahují jiné vzpomínky na období protektorátu.