"Welcome To The End - 12 Stones" Příběh třetí knihy nás hodí hned do akce vzhledem k tomu, jak skončila dvojka. Liga se rozdělí a každý si musí vybojovat své, zatímco Flash skončí...doma...?...doma? Byl to dobrý díl. Ale po dvou předchozích peckách bych čekala něco lepšího. Většího. Protože od čtvrtého sešitu si kniha začne hrát něco hlubokomyslnýho, což je, hup, během dvou stran, až moc velký přechod. (Píšu komentáře vždy během čtení. Jsem v polovině druhého sešitu a začínám mít strach, že dám jenom čtyři hvězdy.) A potom zase hup akce? Mrzí mě, že Metal není trochu delší. Pár sešitů navíc. Aby to mohli autoři trochu víc rozebrat. Právě v třetím díle to mrzí extrémně. Navíc v druhé polovině se začnou jen tak zjevovat, kdo ví odkud všichny další hrdinové, aby to dávalo smysl (kdyby tam bylo alespoň pár oken navíc, taky by je neubylo, ale blížil se konec). A na to, jak dlouho jsme šli na konec příběhu, zdál se mi narychlo a uspěchaný :( Na tomhle díle pracovala spousta dobrých kreslířů. Třeba Liam Sharp. Ale všechno to bylo takové " stylově podobné", ne jako v druhém díle. Stále jsem se nerozhodla, zda to je dobře nebo špatně... Znáte to. Už jste přečetli dost knih, tak si naivně myslíte, že už jste viděli všechno. No...potom přijde "Flashmobil" a zase spadnete z mráčku :D Bohužel jsem v celé knize nenašla žádnou "wow dvojstránku" jako v předchozích knihách. Jistě, byla tam ta s Victorem, ale ta nebyla na "wow" ... ale obálka je luxusní. Jako u každého Metalu. Stejně jako všechny na konci knihy. PS: sešit s Hawkmanem celý jenom s ním, od Jeffa Lemira, považuji za nejpovedenější část knihy :)

Konec jedné velké cesty... Mám většinou k takovým velikým eventům úctu a nedovoluji si nic vyčítat, ale tady musím trošku upozornit na konec, protože tam to dá se říct ve dvou stranách poskočí z prostředka na konec a moc nechápu, co a jak se stalo. Musím ale začít na začátku, skvělé napojení, až na pár drobných bodů, např. Superman a Wonderka v prvním díle na šrot před nohama Batmana, co se směje, ale tady úplně v pohodě někde poletují... Jak to? Těžko říct. Nicméně počáteční mučení členů Ligy jejich ideálním trestem bylo super. Od někoho bych čekal i víc, ale úplně užasle jsem četl část s Halem Jordanem, moc povedený kus. Nicméně celkově pak děj ujíždí do takových opakovaných kudrlinek, ale asi jsem zkrátka netrpělivý, protože tohle je problém, se kterým se setkávám u skoro každého eventu - Jdeme pro n-tý kov, hmm tak ne, tak jdeme znovu, hmm znovu ne... a je to takové pořád dokola. Pak jsem se úplně ztratil v tom, co vlastně dělá Flash a Cyborg. Nicméně finální bitva byla perfektní, škoda za to zakončení koncem ala lusknutí prstu. Jako ano, musím uznat, že těžko popisovat něco, co se vážně stalo jako lusknutím prstu, poskočení do budoucnosti dává smysl, ale nechápu, události se vrátily samy nebo to opravila Liga nebo jak se vše napravilo? A co ta Atlantida na konci? Navíc kresba komiksu epilogu byla natolik jiná, že jsem si nejdříve říkal, jestli to není jiná Země nebo snad minulost... U postav se mi líbilo upozadění Supermana, který většinou vše oddře, a do jisté míry i Batmana, který všude hraje prim. Trošku důležitější roli dostala Diana, která je v Rebirtech dlouho opovrhovaná, takže já jsem jedině rád. trošku mě mrzelo množství postav, co moc neznám, protože čtení předchozích rebirthů mi je nijak nepředstavilo, nebo je znám jen okrajově ze starších edic, ale o to více zajímavostí a zábavy. Docela jsem si zvykl na Temné rytíře, ti mě zajímají hodně a na konci mě docela mrzela scéna s Drowned, kde řekne jen "Arthure..." a pak... no uvidíte, ale bylo mi to líto. :D Takže jako chybičky tam byly, chybičky v podobě mojí neznalosti a netrpělivosti, ale i lehké zmatenosti a časovému skoku komiksu. Celkově jsem si ale celý event užil, bylo to krásné, bylo tam spousta psychologie postav, zkoumání universa, hrdinství a emocí a teď se budu těšit, jak to (doufám) různě ovlivní běžné rebirthy. A otázka na závěr... Co se stalo s Batmanem, který se směje? Já to vím. :3