Přemýšlím, do jakého žánru bych knížku zařadila a v podstatě se mi do žádné "škatulky" tak úplně nehodí. Na romantiku byla málo romantická, na thriller málo dramatická (ač pár thrillerových prvků se v ní našlo), na psychologické drama šla málo do hloubky. A tak zůstanu jen u slova "příběh", a tím, že ho neumím tak úplně zařadit, přidala bych k němu slovo "originální". Má v sobě určitou jemnost a poetiku danou zejména kapitolami Dana. Často jsem mu jeho vnímání světa záviděla, je v podstatě jednoduché vidět a vnímat svět jeho očima, přesto to, zahlceni spoustou zbytečností, neumíme . A vůbec to prostředí, plné vůně dřeva a tónů harfy, mě zvláštně uklidňovalo. Zvláštní příběh, mírně nostalgický, ale moc mě bavilo ho číst.

Tohle je příjemné a milé čtení - o náhodném setkání dvou lidí .... A hlavní roli zde hraje harfa a hudba - zprvu nesmělými tóny, ale postupem se děj zdramatizuje.... Oba hrdinové jsou tak trochu mimo svět - třeba i proto, že chovají ochočeného bažanta .... Autorka je harfistka - a v této knize je její vztah k umění citelný. A na závěr Shakespeare : Žije - li láska z hudby, hrajte dál !